Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Nejsilnější zbraní Björk zůstává její mocný hlas

  13:55aktualizováno  13:55
To, že islandská zpěvačka Björk o svém devátém studiovém albu Vulnicura tvrdí, že zní tradičně, ještě neznamená, že to tak je. I když v porovnání s úlety, které předváděla na svém předchozím počinu Biophilia, zní Vulnicura alespoň tak, že ji sice natočil někdo z daleka, ale alespoň ne z úplně jiného vesmíru.

Björk | foto: Colouors of Ostrava

Formálně Björk na novince, která měla být podle původních plánů venku v březnu, ale kvůli úniku na internet vychází už v těchto dnech, navazuje na svoje slavné album Homogenic z roku 1997. To znamená, že kompozice na ní mají přece jen písničkovější charakter, otvírák Stonemilker je dokonce (tedy s vědomím, že trvá skoro sedm minut) takřka přímočarý a líbivý na první poslech, což už se na deskách Björk dlouho nestalo.

Vulnicura

Autor:

Hodnocení­: 80%

Napomáhají tomu všudypřítomné smyčce, které Björk používá v neotřelých kombinacích s netradičními rytmy jako svůj hlavní skladatelský nástroj. Spolupráce s venezuelským DJ Arcou, který na rytmech dříve pracoval třeba s FKA Twigs nebo Kanye Westem, ji naopak vrací do jejího svébytného, těžko uchopitelného hudebního světa.

Také tematicky je Björk tentokrát přímočařejší a konkrétnější – svou hudbou neilustruje vznik buněk, ale vyzpívává se z rozchodu s americkým výtvarníkem Matthewem Barneym. „Léčivý“ koncept desky dokonce vtiskla i do jejího názvu, který složila ze slov Vulnus a Cura.

Obal desky Vulnicura

Obal desky Vulnicura

Pořád je to však samozřejmě deska Björk, která svůj mocný hlas s neuvěřitelným rozsahem a výrazem už dávno věnovala do služeb nevyzpytatelnosti. S ubíhající stopáží je čím dál víc zřejmé, že pokud v sobě má Vulnicura dar léčit, vyžaduje k tomu od posluchače maximální soustředění a pozornost. Tak jako ostatní nahrávky Björk totiž i tahle může na první poslech odradit komplikovaností. Rozšmodrchat její atmosférické vrstvy je písničku od písničky složitější.

Závěrečná skladba Quicksand už svým začátkem vyvolává spíš než léčivou úlevu srdeční arytmii a psychotickou nervozitu. Smysl jí – stejně jako dobrý pocit z celé nahrávky – dodává jediný, nenahraditelný faktor, hlas samotné Björk, který za sebou i po letech zanechává fascinaci.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Harich
Klidně budu za písničku v rádiu platit, tvrdí Martin Harich

Slovenský zpěvák Martin Harich vydá začátkem září desku Mapy. Část nahrávky vznikla i na pláži. Prvním singlem z desky se stala skladba Marilyn Monroe, v níž...  celý článek

Jamiroquai na festivalu Colours of Ostrava 2017
Fanoušci svým Colours rozumějí. Známkováním dostali festival „pod bednu“

Těsné čtvrté místo v průběžných výsledcích velké letní ankety iDNES.cz mezi hudebními fanoušky získal festival Colours of Ostrava, jenž se konal minulý týden v...  celý článek

Jamiroquai na festivalu Colours of Ostrava 2017
GLOSA: Tanec v dešti a bouřce, aneb smolný závěr Colours of Ostrava

Během závěrečného, sobotního programu festivalu Colours of Ostrava se tančilo na snad všechny myslitelné rytmy. A to navzdory tomu, že navečer se zvedl vítr,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.