Patří sem jeden z prvních singlů Human Behaviour, jehož melodii Björk napsala v dětství, i technoárie Hidden Place, natočená pro poslední řadový titul Vespertine. Ten je v kompilaci zastoupen dvěma písněmi; prostřední alba Post a Homogenic zde mají po čtyřech ukázkách, z první desky Debut pocházejí tři skladby.
Taková hitová kompilace může posloužit jako vstupenka do světa Björk, bohatého na křehké vnitřní pocity stejně jako na symfonické obrazy Islandu, plné ledových ker, vybuchujících sopek i přetechnizovaných měst. A právě album typu Greatest Hits dovolilo zachytit Björk v tolika jejích proměnách. I když rané skladby (včetně Big Time Sensuality) jsou podle zpěvačky trochu zakřiknuté, poznamenané obavami z přijetí její sólové hudby. Byl to zbytečný strach. Posluchač je i po letech uhranut pohyblivými mozaikami rytmů, které Björk, Tricky či další spolupracovníci vytěžili z africké, jamajské nebo indické hudby zabydlené v londýnských tanečních klubech.
Písně All Is Full Of Love či Bachelorette z alba Homogenic pak naznačují směr k moderním skladbám na hranici klasiky a elektronické hudby. Ukázky z posledního titulu Vespertine tento vývoj završují. Jsou to jakési krystaly, do kterých Björk zatavila své poslední nadžánrové koláže pro nové století. Vše do sebe úžasně zapadá. Možná proto, že hlas Björk se stopami přírodních výkřiků a kultivovaných melodií bývá stejně proměnlivý jako její muzika.
Z tvorby mimo hlavní alba byla vybrána písňová novinka It´s In Our Hands, podle které je Björk schopna návratu k písničkářské jednoduchosti, zatímco Play Dead napsala pro film Young Americans. Pro dokreslení portrétu Björk však měla kompilace obsahovat skladbu I´ts Oh So Quiet; ta dokazuje, že zpěvačka si dokáže přizpůsobit i swingový evergreen.
Výběrů s písněmi Björk by se dalo sestavit několik, aniž utrpí jejich úroveň. Vždyť tohle album pomáhali sestavovat na základě ankety posluchači.
1. listopadu 2002
