Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Filmoví spratci generace Scorseseho a Coppoly byli pořád sjetí, líčí kniha

  3:06aktualizováno  3:06
Bezstarostní jezdci, zuřící býci. Kniha o slavné éře Hollywoodu zmiňuje i pár českých jmen, třeba jak Miloš Forman "provdal" Olgu Schoberovou.

Z filmu Bezstarostná jízda (Peter Fonda, Dennis Hopper) | foto: Columbia Pictures

Bezstarostní jezdci, zuřící býci (obálka)

Roku 1998 vydal Peter Biskind z amerického časopisu Premiere bestseller ze zákulisí slavné filmové éry Bezstarostní jezdci, zuřící býci. Teď vyšel česky v zasvěceném překladu Ivy Hejlíčkové a Michaela Málka s podtitulem "Jak generace sexu, drog a rokenrolu zachránila Hollywood".

A je to napínavé čtení z přelomu 60. a 70. let, kdy "všichni byli sjetí", jak uznává jeden z hrdinů, vše staré bylo špatné, vše nové dobré, nic nebylo svaté, smělo se cokoli a nastupující generace tvůrců měnila továrnu na sny v takzvaný Nový Hollywood.

Filmoví spratci

Na základě knihy vznikl před devíti lety stejnojmenný dokument, v němž na průlom vzpomíná řada účastníků včetně herců Bezstarostné jízdy Petera Fondy a Dennise Hoppera.

Do té doby byl Hollywood uzavřenou říší, ale pak "hippies zaklepali a otevřely se dveře zdánlivě prázdné pevnosti". Každý chtěl k filmu, od výtvarníka Warhola po písničkáře Dylana.

Režisér Martin Scorsese

Režisér Martin Scorsese

Předvojem hnutí se staly snímky Bonnie a Clyde či Absolvent, s vlnou pokolení narozeného za 30. let se vynořili F. F. Coppola či Stanley Kubrick, za nimi pak mladší parta přezdívaná "filmoví spratci" – nynější klasikové Martin Scorsese, Steven Spielberg, George Lucas.

"Byli jsme jen kluci, kteří chtěli dělat filmy, a věděli jsme, že lidi ze studia nás mohou kdykoliv sejmout," charakterizuje Scorsese roky, kdy šanci dostaly odvážné a obsažné filmy. "Nikdo v kině ještě neviděl sám sebe, ačkoli na každé slezině lidi kouřili trávu a cpali se LSD," vypráví Hopper, proč tehdejší filmy u diváků zabíraly. A jejich režiséři získávali moc.

Z filmu Čínská čtvrť (Jack Nicholson)

Jack Nicholson ve filmu Čínská čtvrť

Kniha však líčí i odvrácenou stranu doby: jak Roman Polanski při startu natáčení Čínské čtvrti zvracel, jak Coppola po zbohatnutí propadl nákupní horečce nebo Scorsese za kokainové módy "bral drogy jako aspirin".

Z českých jmen si kniha opakovaně všímá Formana – jako jednoho z talentů mimo Ameriku, jimž nový vítr umožnil přímý vstup do Hollywoodu, ale i v méně známých souvislostech.

Přelet s "psaníčky"

Olga Schoberová

Olga Schoberová

Popisuje třeba, jak Forman představil "sošnou blondýnu Olinku, bývalou miss" čili Olgu Schoberovou šéfovi produkce Warner Bros. Johnu Calleymu, který se do herečky bezhlavě zamiloval, zaměstnal ji s celou rodinou, vzal si ji a pojmenoval po ní svou jachtu.

Nebo líčí, že Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem točili v tak bezútěšné nemocnici, že pro herce a štáb koupili marihuanu ve velkém a asistent vyráběl "psaníčka".







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.