Jiří David (1956) se i ve středním věku snaží být – řečeno manažerským ptydepe – kreativní, flexibilní, produktivní, inovativní, mediální.
Jeho nejnovější dílo, fotografický soubor Pátá pečeť, premiérově nyní představený v pražské Galerii Futura, je jedním z méně podařených plodů autorovy neutuchající potřeby čeřit společenské vědomí.
Terorista z formule
Na třinácti z patnácti modročernobílých, technicky náležitě provedených fotografií formátu 160 x 125 centimetrů stojí před imitací vozu formule 1 jedna a táž postava mladého muže. Jednotlivé snímky odlišují drobné změny v postoji a drobné nápisy na kombinéze – místo jména má figura pokaždé na jiném místě přidělaný název nějaké teroristické organizace.
Na úvodním snímku jsou "závodníkova" helma a rukavice položeny na piedestalu, na snímku závěrečném je vyobrazena pieta – Panna Maria drží v náručí onoho mladého muže, jenž má teď na kombinéze názvy všech těch teroristických organizací, ale také jména andělů.
Snad v takovém okamžiku není od věci si vybavit slova z novozákonního Zjevení sv. Jana: "Když beránek rozlomil pátou pečeť, spatřil jsem pod oltářem ty, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali. A křičeli velikým hlasem: ‚Kdy už, Pane svatý a věrný, vykonáš soud a za naši krev potrestáš ty, kdo bydlí na zemi.‘ Tu jim všem bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud jejich počet nedoplní spoluslužebníci a bratří, kteří budou zabiti jako oni."
Jiří David se v poměrně dlouhém a klopotném úvodním textu k výstavě povážlivě blíží tomu, co je na dialektice nejnebezpečnější, totiž k sebevědomému alibismu. Pátá pečeť prý není "pouhým prvoplánovým popisem" současného světa, její autor se staví jako "plně odpovědný" za veškerá možná, i "nesprávná čtení", nicméně projekt by se "mohl snadno a logicky dezinterpretovat".
Tedy dílo otevřené všemožným významům, ale pozor na dezinterpretace! Jestliže Pátou pečeť, jež je dle Davida jakousi větou nenapsanou mezi řádky, divák dokáže "dobře, nezaujatě přečíst, stává se oprávněně a nedílně jejím spoluautorem"!
Nápad chybí
Jak si nesourodost Davidových vět vysvětlit? Absencí základního vizuálního nápadu, inspirovaného "fóru" (jakým třeba byly slzy v očích politiků u jeho projektu Bez soucitu) a nedostatečnou formulací základní myšlenky.
Proto pak David deklaruje otevřenost, ale současně téměř fundamentalisticky apeluje na "správnost" čtení. V Páté pečeti je vše do detailu provedeno, přesto však ze strany autora pouze tušeno – a pak musí nastat slovní ekvilibristika, aby rizika byla pokud možno neutralizována.
Je bez nadsázky povznášející, když dílo usiluje o vyslovení nevyslovitelného, ale Pátá pečeť je produktem "postmoderní" kombinace racionálního propočtu a myšlenkové bezradnosti.
JIŘÍ DAVID - Pátá pečeť
Galerie Futura, Praha, výstava je otevřena do 23. dubna 2006, vstupné dobrovolné.
Hodnocení MF DNES: 
