Herečka Diane Krugerová ve filmu Sbohem, královno! | foto: outnow.ch

Berlinale v královském stylu očekává i Angelinu Jolie

  • 3
Berlín (Od spolupracovnice MF DNES) - Poprvé se ve čtvrtek večer projdou pozvaní hosté po červeném koberci před filmovým palácem na berlínském náměstí Marlene Dietrichové. Slavnostní zahájení 62. Berlinale, které skončí 19. února, obstará film Sbohem, královno!, jímž začne i boj o Zlatého medvěda.

Film podle knihy Chantal Thomasové, vyznamenané Cenou Femina 2002, natočil francouzský režisér Benoit Jacquot, jehož Villa Amalia soutěžila před třemi lety v Karlových Varech. Ve své novince líčí paniku na královském dvoře ve Versailles bezprostředně po dobytí Bastilly 14. července 1789. Zároveň nabízí jiný pohled na královnu Marii Antoinettu, viděnou očima jedné z jejích blízkých služebnic.

"Dnes už každý ví, že finanční úpadek Francie zavinila americká válka za nezávislost, ne botičky Marie Antoinetty. Jenže každé ženské u moci se vždy vyčítá její rozmařilost," míní autorka románu. Svým způsobem tak příběh rehabilituje královnu v historii pokládanou pro frivolnost za jednu z příčin Velké francouzské revoluce. Ztělesnila ji Diane Krugerová, známá z Hanebných panchartů, postavě předčitatelky dala tvář hrdinka Půlnoci v Paříži Léa Seydouxová.

Herečka Léa Seydouxová (vlevo) ve filmu Sbohem, královno!

Francouzský film není jediným historickým dramatem v soutěži osmnácti děl, jež posoudí porota pod vedením Mika Leigha. Tragický milostný příběh dánského režiséra Nikolaje Arcela Královská aféra se odehrává koncem 18. století na dvoře Kristiana VII. Díky Dánům je v Berlíně zastoupeno i Česko, neboť točili u nás za účasti zdejších profesionálů a na produkci se podílí česká společnost Sirena.

Podobně Rusko obhájilo postavení v soutěži výrobní účastí na filmu Vůz Jayne Mansfieldové. Drama o střetu dvou kultur zasazené do 60. let natočil americký herec, hudebník a režisér Billy Bob Thornton. Maďarsko se na filmu Jen vítr podílelo nejen coby koproducent, ale i jako rodiště mezinárodně ceněného režiséra Bence Fliegaufa.

Režírující hvězda

Letos soutěží poměrně málo známých jmen: k nejzajímavějším patří víc než osmdesátiletí bratři Paolo a Vittorio Tavianiové, kteří se po pětileté odmlce vrátili s dokudramatem Ceasar musí zemřít, zachycujícím inscenaci Shakespeara ve vězení.

Patrná je přítomnost kinematografií asijského i afrického kontinentu, z Evropy má pochopitelně největší zastoupení Německo, vesměs s osvědčenými tvůrci: Christian Petzold uvede Barbarau, Hans-Christiana Schmid film Co zůstává, Mathias Glasner Milost.

Česká stopa

Fórum mladého filmu uvede Příliš mladou noc, absolventský snímek slovinského studenta FAMU Olma Omerzy žijícího v Praze. Na filmový trh jede šest děl: Cigán, Perfect Days – I ženy mají své dny, Čtyři slunce, Saxána a lexikon kouzel, Nevinnost a Alois Nebel.

Vedle Kanady, Francie, Británie, Itálie či Španělska jsou zastoupeny často koprodukcí Švýcarsko, Norsko, Portugalsko, Řecko, Brazílie. Americké filmy se kromě Thorntonova hrají mimo soutěž: Zkrat od Stevena Soderbergha i Neuvěřitelně hlasitě & nesmírně blízko od Stephena Daldryho.

A poněvadž se očekává Angelina Jolie, má být mimo soutěž uveden hereččin režijní debut V zemi krve a medu, romance z války v Bosně, která neúspěšně kandidovala na dva Zlaté glóby.