Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Benátky tleskaly Denchové. Film Philomena přinesl naději do chmurných dob

  14:46aktualizováno  14:46
Nejstarší filmový festival na světě vstupuje do druhé půlky 70. ročníku. Porota, již vede Bernardo Bertolucci, sleduje pochmurné obrazy reality. Až na výjimky.

Judi Denchová představila na festivalu drama Philomena, kde hraje hlavní roli (1. září 2013). | foto: Profimedia.cz

První půle festivalu v Benátkách napověděla jedno téma spojující různé snímky soutěže. Je jím osamělost člověka, ať si ji sám zvolil, nebo mu byla vnucena okolnostmi.

Není to náhoda

Mladá Robyn z australského díla Tracks se rozhodne pro cestu napříč nekonečnou pouští, aby unikla zmatku městské civilizace. Rozumí si lépe se psem i velbloudy, jež sama vycvičila, než s fotografem, který její cestu finančně zajistil.

Fotogalerie

Rozporuplný Joe ve stejnojmenném filmu Davida Gordona Greena, majitel dalšího milovaného a oddaného psa, zápasí s minulostí prchlivce, za niž musel do vězení a zůstal odkázán na prostitutky.

Sicilanka Rosa z prvotiny Emmy Dante nazvané Via Castellana Bandiera je ve svém autě zajatkyní vlastní neústupnosti, když se v úzké uličce potká s protijedoucím vozem, jehož stejně paličatá řidička odmítá couvat.

Ústřední a v podstatě jediná postava filmu Jamese Franca Dítě boží začne zabíjet, protože neumí touhu po společenství druhých uskutečnit jinak než násilím.
Ač navenek působí idylicky, i rodina ve filmu Philipa Gröninga Policistova žena ve skutečnosti skrývá před světem tajemství domácího násilí. Obdobné téma má řecká Miss Violence, kde ctihodný představitel střední třídy rovněž své blízké fyzicky i psychicky trýzní, ale navíc dcery prodává svým sexuchtivým vrstevníkům.

Zdá se, že z filmů zmizely projevy opravdového citu a sounáležitosti, a není pochyb, že nejde o náhodný jev. Dokonce i tři ekologičtí aktivisté z filmu Night Moves, jejž natočila Kelly Reichardtová, prosazují svorně scestnou myšlenku boje za záchranu přírody, v kritické chvíli po činu se však octne každý sám se svými úzkostmi a pochybnostmi.

Ještě že dílo Stephena Frearse Philomena vneslo do chmurného obrazu reality trochu naděje a víry v lidství díky prosté hrdince a její křesťanské schopnosti odpouštět i těm, kdo ji připravili o její dítě.

Philomena je také prvním filmem, kterému se bezvýhradně tleskalo, a nejen za bezchybné herecké výkony Judi Denchové a Stevea Coogana či za skvělý scénář, který dojímá i rozesmává. Navíc čerpá ze skutečnosti, podobně jako příběh Robyn, jejíž představitelka Mia Wasikowská se své hrdince nejen podobá, nýbrž ve filmu projevuje také její sílu a houževnatost.

Dvě ženy vs. dva muži

Z dosavadní soutěže jsou to právě filmy Philomena a Tracks, které mají největší šanci oslovit vedle kritiků i širší publikum v kinech.

Což však neznamená, že porota nevyjde vstříc spíše oběma americkým titulům natočeným podle literárních předloh, přičemž Joe představuje v hlavní roli Nicolase Cage a režírující herec Franco objevil pro svého antihrdinu talentovaného Scotta Haze. Oba filmy, Joe i Dítě boží, překládají neutěšený obraz amerického venkova, krásné krajiny zabydlené odpudivými lidmi, nicméně stále jsou pochopitelnější než nablýskané prostředí pornohereček ve filmu Kaňony.

Naštěstí se hrál mimo soutěž a zřejmě jen díky tomu, že jeho kdysi uznávaný tvůrce Paul Schrader předsedá v Benátkách porotě druhé soutěže Horizonty.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.