Z útlého svazku se dozvíte mnohem víc a za kratší dobu než ze suchopárných bichlí historiků. Francouzský spisovatel se na den, během něhož Německo, Itálie, Velká Británie a Francie rozhodly o okrájení Československa, dívá očima tehdejšího francouzského premiéra Édourda Daladiera.
Úspěšný politik si v roce 1968 při rozhovoru s mladou americkou novinářkou, která je vypravěčkou příběhu, stěžuje na to, jak mu třináctihodinové vyjednávání v Mnichově poškodilo kariéru a jeho obraz v dějinách. Žurnalistka plní roli jakéhosi svědomí, které brání tomu, aby se Daladier viděl jako pouhá oběť nepříznivých okolností.
. Formanovi totálně důvěřuji
|
Francouzský spisovatel Georges-Marc Benamou je nadšen tím, že podle jeho knihy o Mnichovské konferenci natočí film Miloš Forman. "Totálně mu důvěřuji," řekl v rozhovoru pro deník MF DNES.Když si Francouz stěžuje, jak stál sám proti všem a nemohl nic podniknout, tazatelka mu vmete do obličeje, jak se asi měl cítit Edvard Beneš. Ten se mimochodem v knize jako přímý aktér neobjevuje – jen se o něm mluví. Zatímco Hitlera při vyslovení jména Beneš popadá amok, Daladier o něm mluví jako o nejlepším spojenci – než se ve slabé chvilce prořekne, že oběť Beneše nesnáší víc než jejího řezníka Hitlera.
Benamouova kniha je v Česku předurčena k úspěchu více než dílo jakéhokoliv jiného současného spisovatele z Francie. Vydat těsně před sedmdesátým výročím Mnichovské konference dílo, které se na celou událost dívá z netradičního úhlu, je skvělý marketingový tah. Zvláště když se chvíli před uvedením knihy objeví informace, že podle ní připravují film Miloš Forman a Václav Havel.
Mnichovský přízrak rozhodně čtenáře neohromí originalitou slohu nebo překvapivostí zápletky (na to jsou události ze září 1938 Čechům až příliš dobře známé), ale čtivost je zaručena. Benamou ukázal, jak se má dělat "dokufiktivní“ román.
Skvěle skloubil svou fantazii se znalostmi o konferenci, které vyčetl z memoárů a historických prací uvedených na konci knihy, a se svými praktickými zkušenostmi s fungováním francouzské politiky. Vždyť se sám dokázal dostat do přízně levicového prezidenta Mitterranda stejně jako jeho pozdějšího pravicového následovníka Sarkozyho.
Svět mocenských intrik mu evidentně není cizí a na popisech zákulisních čachrů je to poznat. Český čtenář se však může ztratit v záplavě jmen politiků té doby, jejichž historický význam je pro francouzské publikum naprosto zřejmý.
Pro českého milovníka historie je poučné podívat se na mnichovské trauma z jiného pohledu (kromě toho Daladierova autor v doplňkových kapitolách nechá o představách o dalším osudu Československa vypovídat i další účastníky jednání – Hitlera, Mussoliniho a Chamberlaina), než je ten ukřivděný český.
. Havel, Forman, Benamou a Mnichov
|
Exprezident Václav Havel, režisér Miloš Forman a francouzský spisovatel Georges-Marc Benamou se setkali v pořadu o Mnichovu. Kinosál Francouzského institutu v Praze byl zcela plný a opozdilci museli dvouhodinové čtení a diskusi na vážné téma přečkat vstoje.Daladier tu při autorem vyfabulovaných debatách s partnery z mnichovské čtyřky, s podřízenými nebo s vlastním svědomím zmíní předlouhou řadu geopolitických, vnitropolitických a osobních důvodů, proč je pro Francii a svět výhodné spojenecké Československo zradit.
Během jednání je poutavě popsáno, jak se francouzský premiér nerozhodně zmítá mezi touhou pomoci těm "chudákům demokratickým Čechům“ a rozhodnutím, aby Beneš bezpodmínečně poslechl ortel velmocí. Nakonec si po neobratném vyjednávání, kdy se vícekrát oboří na spojence Chamberlaina než na Hitlera, vsugeruje, že podlehnutí nátlaku diktátorů byla z jeho strany sebeoběť na oltář dějin.
Benamou v tom vidí důkaz toho, jak Francie byla (a je) mocensky slabá. Mnichov podle něj znamenal pro zemi galského kohouta definitivní odchod do velmocenského záhrobí. A musí se nechat, že tento funus francouzského vlivu nad světem autor líčí s veškerou parádou.
GEORGES-MARC BENAMOU - Mnichovský přízrak
Překlad Zuzana Tomanová. Paseka, 248 stran, cena 299 korun.
Hodnocení MF DNES: 70 %
