Nedokážu odhadnout, jaké bylo složení diváků na večerních představeních, ale tady bylo osmdesát procent žen. A většina z nich měla v očích slzy. "Je to velmi smutný film, hodně dojemný. Myslím, že Belmondo v něm byl fantastický," řekla mi jedna starší Pařížanka, a když jsem se jí zeptal, zda ji nezaskočil ten kontrast v porovnání se starým Belmondem, odpověděla: "Vůbec ne. Já totiž jeho akční filmy vůbec neznám."
Dostal se z mrtvice a našel si přítelkyni
Těžko odhadnout, co vedlo tohoto slavného herce k tomu, aby se objevil na filmovém plátně v tomto stavu. "Má to vůbec zapotřebí? Je to pro něj důstojné?" ptal se deník Le Parisien.
Díky své neuvěřitelné životní vitalitě a poctivosti v rehabilitaci se Belmondo dokázal s následky mozkové mrtvice, kterou utrpěl před více než sedmi lety během dovolené na Korsice, víceméně vyrovnat.
TRAILER FILMU MUŽ A JEHO PES
Už dokáže znovu mluvit, i když artikuluje hodně těžce, pomalu se pohybuje a jeho pravá ruka je stále bezvládná. Ale v obličeji už má jiskru. Když jsem ho viděl před několika lety na tenisovém turnaji na Roland Garros, vypadal, jako když vůbec neví, co se kolem něj děje.
Muž a jeho pes, remake snímku Umberto D., který v roce 1951 natočil Vittorio de Sica, je do určité míry odrazem současného života tohoto slavného herce. Prakticky každé ráno vychází Belmondo s vlastním psem ze svého domku na rue des Saints Péres a směřuje buď k Seině, nebo na druhou stranu, k bulváru Saint Germain. Potom zatočí doleva a zpravidla se zastaví v jedné z kavárniček, nejčastěji ve známé Café du Flore. Téměř vždy je sám, nikdo ho nedoprovází.
Na rozdíl od filmu však samozřejmě nemusí žít na ulici. I když se rozvedl se svou ženou Natty, která mu před pěti lety porodila dceru Stellu, dokázal své rodinné záležitosti uspořádat v belmondovském stylu.
Rodinu nechal ve svém domě, bydlí jen o patro níž. Jeho současnou přítelkyní je třiatřicetiletá Barbara Gandolfiová, žijící v Ostende a vlastnící několik různých firem, jedna z nich sídlí až v Dubaji. Je tedy finančně nezávislá, jak říká, a do Belmonda se prostě zamilovala. Stalo se tak během jedné večeře v restauraci v Antibes, kde ji herec zahlédl, rošťácky se na ni usmál a pozval ji na skleničku.
Ve filmu Muž a jeho pes těchto schopností nevyužívá. Naopak, zdá se, že je pořád v defenzivě. Jeho žena ho doslova vykopne na ulici, kde nešťastník přežívá jen se svým psem. Chvíli se snaží najít bývalé kamarády z mládí, pak zase svého zatoulaného psa – scéna z útulku, kde ho nakonec najde, je zvláště dojemná – a pak se rozhodne skoncovat se životem.
UKÁZKA Z FILMU MUŽ A JEHO PES
Snaží se tedy nepřímo psa někomu darovat, ale ten se k němu neustále vrací. Především závěr filmu je místy zbytečně příliš sentimentální a melodramatický a celkový dojem je z něj nanejvýš průměrný. Ale Belmondo, přes určité fyzické potíže, vypadá pořád dobře.
Ve spolupráci s režisérem Francisem Husterem to sice občas zaskřípalo, ale jejich přátelství to nezměnilo. S producentem Jeanem-Louisem Livim to však vypadá na otevřenou válku. Belmondo nesdílel jeho představy o tom, že by měl absolvovat spoustu povinných setkání s médii, a prezentaci filmu omezil na jediný televizní rozhovor se svým přítelem Michelem Druckerem.
Producent se mu pomstil tím, že ho naprosto odstavil od všech postprodukčních prací. "Po skončení natáčení se se mnou nikdo nebavil, nikdo mě nepozval do střižny, aby se zeptal na názor, nikdo se mnou nemluvil o hudbě ani o dalších věcech. Film tedy nakonec uvidím v nějakém sále, až se začne promítat. Když si tedy koupím lístek," stěžoval si před premiérou hořce Belmondo.
Možná bude pokerovým šampionem
Byl to jeho poslední film? Těžko odhadnout. V každém případě se jeho zdravotní stav lepší, důkazem toho je, že herec neváhá poměrně často sednout na vlak a vyrazit do Belgie za svou přítelkyní. Kritika byla k snímku poměrně shovívavá hlavně z úcty k samotnému herci, lze tedy předpokládat, že ho nic neodradí od dalšího natáčení. Pokud mu to dovolí jeho zdravotní stav.
Belmondo sám zvažuje možnost, že by se objevil v dalším remaku, tentokrát ve filmu Cincinnati Kid z roku 1965, v němž by si zahrál pokerového šampiona. Zároveň čte další scénáře a nad některými nabídkami se přímo baví. "Odmítl jsem s díky i nabídku hrát starého paralyzovaného gangstera," přiznává.
Uvidíme, zda nějakou z nabízených rolí nakonec vezme. Jedno je však jisté. Každý, kdo uvidí film Muž a jeho pes, se mnou jistě bude souhlasit v tom, že Belmondo zcela určitě ještě není u konce s dechem...
Autor je zpravodajem ČRo v Paříži
