Snímek Vznik a pád království ševců, který režisér natočil podle knihy historika Miroslava Ivanova (knihu napsal Ivanov na přímý popud rodiny Baťovy), odvysílá druhý program České televize v pátek v osm hodin večer.
Další reprízy budou příští týden ve středu v noci a ve čtvrtek dopoledne. Ve filmu nevystupují pamětníci ani Tomáš Baťa junior. Hovoří v něm pouze historici a právníci.
Film už má za sebou dvě předpremiéry. V Praze a ve Zlíně. "Ve Zlíně to bylo zajímavější. Lidé o problému diskutovali, bylo to k věci. Samozřejmě se našli i takoví, kterým se moc nezamlouval," vzpomíná dokumentarista Pavel Jandourek.
"Všechno udělal Tomáš Baťa. Jan přišel k hotovému, bez něho by nebyl nic, není důvod ho hájit," zlobil se po zlínské předpremiéře jeden z pamětníků.
Jan Antonín Baťa převzal vedení baťovských podniků v roce 1932 po smrti svého nevlastního bratra Tomáše.
Za jeho éry došlo podle mnohých k dalšímu rozvoji firmy i celého Zlína. Ve městě vyrostl mrakodrap, vznikly stovky baťovských domků či dnešní Dům umění.
"Obraz Jana Bati byl po druhé světové válce obludně deformován. Kdo dnes ví, že Jan Baťa podporoval za války protinacistický odboj, že byl navrhován na Nobelovu cenu míru, že před lety založil v Brazílii několik velmi dobře prosperujících měst?" říká historik František Bobák.
Národní soud v roce 1947 odsoudil Baťu jako zrádce a kolaboranta k patnácti letům vězení. Zlínský magistrát se před rokem neúspěšně pokoušel převézt ostatky Jana Antonína Bati z Brazílie do Zlína. Proti byla dcera J. A. Bati. Chtěla totiž, aby byl její otec nejdříve právně rehabilitován.
