Basiková: Chtěla bych víc, ale narazila jsem

  15:31
Působí uvolněně a spokojeně. Možná je zpočátku rozhovoru jen trochu roztěkaná, protože práce je hodně a času málo. Bára Basiková podle všeho zažívá se svým druhým manželem, architektem Jaromírem Pizingerem, a dcerami Aničkou a Mařenkou šťastné období.

Poslední roky vašeho života byly dost rušné, tím se ani nijak netajíte. Kdyby to bylo možné, změnila byste něco?

Kdybych mohla změnit některá svá rozhodnutí nebo udělat je dřív...

Která by to byla?

Tak třeba ta, která se týkala mého prvního manželství. Před pěti lety bylo v troskách. Měli jsme s mužem každý jiného partnera a já jsem se chybně, ale zarytě domnívala, že kvůli dětem musíme náš vztah udržet. Aby vyrůstaly v idylické rodině - přestože nás nikdy neviděly v pohodě a pohromadě, nezažily, aby mě manžel pohladil... Byl to deformovaný svazek. Dnes moc dobře vím, že právě kvůli dětem jsem to měla rozčísnout mnohem dřív.

Nakonec jste to přece jen udělala...

A šlo to kupodivu ráz na ráz. Dětem jsem všechno nějak vysvětlila, šlo jen o to, mít odvahu udělat první krok.

Bylo těžké přivést jim nového otce a chtít, aby mu říkaly táto?

Byl to největší problém, který jsme museli s mým druhým mužem zvládnout. Jinak bychom spolu nebyli. Nechala jsem tomu volný průběh a říkala si - buď se to povede, nebo ne. I Jaromír byl vyrovnaný s tím, že mám dvě děti, které si musí vzít současně se mnou. Děti mu samy po čase začaly říkat tati, aniž bychom to chtěli. Když nás dnes někdo potká jako rodinu, vůbec ho nenapadne, že Jaromír není jejich táta.

Vídají se i s vaším prvním mužem?

Občas. Z jeho iniciativy málo. Pokud si samy na něj vzpomenou, zavolají mu, pokud si vzpomene on, může s nimi být. Nijak do toho nezasahuju.

Podepsalo se nějak na vašem prvním manželství to, co jste odkoukala od svých rodičů a co podle všeho nebylo příliš šťastné?

Když jsem se poprvé vdávala, říkala jsem si, jak budu úžasná manželka a matka a nebudu dělat nic z toho, co dělali moji rodiče. Že se určitě nerozvedu, jako to udělali oni. A stejně se mi to stalo.

Změnily vás tyhle zkušenosti?

Určitě. Jsem už rozhodnější, přímější vůči lidem, kterým chci říct ne, učím se zdravě a v klidu prosadit svůj názor. Dřív jsem se to bála udělat. Přišla jsem na to, že je dobré mít sebevědomí a věci řešit hned, nenechávat je vyhnít.

Jasně, že bych chtěla něco vystřihnout

Málokdo by asi o svém soukromí mluvil tak otevřeně, jako vy v televizním dokumentu Ženy na přelomu tisíciletí. Bylo to pro vás těžké?

Kupodivu ne. Od začátku jsem věděla, že točíme všechno, a pak se ve střižně uvidí. Během natáčení jsem nemyslela na to, že mě celý národ uvidí v televizi, své intimní záležitosti jsem svěřovala režisérce Heleně Třeštíkové jako přítelkyni.

Nic jste si pak nepřála vynechat?

Nikdo nemohl vědět, co těch pět let přinese, ani to, že film se trefí právě do hodně zásadních momentů mého života. Jasně, že bych chtěla něco vystřihnout. Při natáčení mluvíte o lidech, o kterých si myslíte, jak jsou úžasní a pomáhají vám, a po pěti letech najednou zjistíte, že to tak nebylo. Děláte věci, za které se po pěti letech stydíte. Říkáte názory, které už dnes nemáte.

Kdo vás nejvíc zklamal?

Nezlobte se, ale o tom nechci mluvit.

Musel to být šok vidět zpětně naráz pět let svého života. Člověk má přece jen tendenci zapomínat.

To víte, že byl. Jsem sama k sobě dost kritická a vždycky jsem měla sklony se podceňovat. Když jsem se slyšela a viděla svůj obličej, který se měnil podle životní situace, byl to zvláštní pocit. Krutý i dojemný.

Radši deset zdravých hádek než jedno velké ticho

Přiznáváte, že v hudbě jste vždy interpretovala představy těch, kteří vás vedli - ať už Michala Pavlíčka nebo Martina Němce. Je to tak i ve vašem životě?

Dneska už tolik ne. Myslím, že jsem se díky svému nynějšímu muži hodně změnila, že jsem se naučila být víc sama za sebe. Protože  být v něčím područí není samozřejmě dobré. I když mi to někdy vyhovovalo. Skutečně jsem se necítila být víc než interpretkou - a stačilo mi to. Po čase jsem zjistila, že potřebuju víc a narazila jsem. Všichni se strašně divili. A v životě to bylo podobné.

Někdy je pohodlnější nechat se vést...

Zvenčí to tak může vypadat, jenže ve finále se to může strašně vymstít. Ale když mi někdo ukáže směr, vítám to. Dělá to tak můj muž. Nikdy za mě nic nevyřešil, nikdy za mě nic neudělal, vždycky mi jen naznačil směr a ukázal dveře, které jsem pak sama otevřela, nebo spíš rozrazila.

Líčíte váš vztah i proměnu svého života až příliš idylicky. Je to vůbec možné?

Asi by nebylo normální, kdyby to občas nezajiskřilo a nepohádali jsme se. Měli jsme na začátku manželství problémy související s Jaromírovou bývalou rodinou, které mohly naše manželství totálně zničit. Jen díky tomu, že jsme o sebe stáli, jsme to zvládli. Hádáme se poměrně často o výchově dětí a o práci, ale hádáme se konstruktivně. To, že se nic neřeší, jsem už jednou zažila. A to nechci. Měla jsem klidu, až mi z toho bylo špatně. Nikoho nezajímalo, co dělám, o ničem jsme se nebavili a pomalu jsme se od sebe vzdalovali. Radši deset zdravých hádek než jedno velké ticho.

S Jaromírem Pizingerem jste společně vstoupili do projektu Rusalka-muzikál, který neskončil právě úspěchem. To váš vztah neohrozilo?

Naopak! Byla to situace, která nás spojila, další zkouška. Jaromír dost trpěl, protože předtím žil dlouho venku a určitý způsob jednání a práce nemohl pochopit. Byly chvíle, kdy jsem ho podržela a musela při něm stát.

Co bylo nejhorší?

Neserióznost, nespolehlivost, nekompetentnost mnoha lidí kolem projektu.

Rusalka se nepovedla a vy jste prohlašovala, že už nikdy žádný muzikál. Přesto jste přijala roli Johanky z Arku, v alternaci s Lucií Bílou. Jaká je vaše zkušenost s tímto projektem po roce?

Byl to dobrý nápad. Jenže situace se za ten rok vyvinula trochu jinak, než se původně zamýšlelo a než bych si přála.

Co vás zklamalo nejvíc?

Vstupovala jsem do projektu s tím, že moje pozice v muzikálu je stejná jako u Lucky. A tudíž i naše privilegia jsou stejná. Nebylo to tak. Lucka si prosadila natočení samostatného alba i živé nahrávky. Pro mě z toho vyplynulo, že nemohu zpívat písničky z Johanky ani v rádiu, ani v televizi. S tím samozřejmě souvisejí i nominace na různé ceny. Najednou už ta pozice nebyla tak rovnocenná. Lucka pravidelně hrála všechna jubilejní představení. Největší zklamání ale nastalo, když mě divadlo Ta Fantastika nenavrhlo pro nominace na ceny Thálie. Ale nechci si stěžovat, jsem v pohodě. Byla to pro mě další zkušenost.

Nemrzí vás v takových chvílích, že nemáte ostřejší lokty?

Ne. Ani bych je nechtěla a neuměla používat. Navíc jsem nedávno dostala další nabídku na hlavní roli v muzikálu Kleopatra, jehož autorem je Michal David a který bude režírovat Filip Renč.

Proboha, jen ať nedělají to co já!

Také rozjíždíte nový televizní pořad, kam si budete zvát nejrůznější dvojčata a ve kterém budete vystupovat se svými dcerami. Řešila jste otázku, jestli je zatahovat do showbyznysu?

Děti vzbudily velký mediální zájem hned po narození. Od té doby je svým způsobem vláčím svým profesním životem a nechávám tomu volný průběh. Všichni stejně vědí, že je mám a nechci je ani skrývat, ani na ně přehnaně upozorňovat. Takže o nabídce na společný pořad jsme si samozřejmě doma nejdřív povídali. Do ničeho jsem je nenutila.

Před jakými svými zkušenostmi byste je ráda uchránila?

Můj život byl pestrý a zajímavý, takže nedobrých zkušeností je víc. Ale třeba by mohly pro mé dcery být návodem k tomu, jak se jim vyhnout. Když si vzpomenu, co já jsem v mládí dělala - říkám si, proboha, jenom aby děti nedělaly to samé.

A co jste dělala?

Tak různě. Tahy s kamarádkami...

... mejdany, drogy...

Mejdany ani ne, drogy až později. Přála bych si, aby všechny negativní věci, kterými jsem prošla, mé děti minuly. A pokud ne, tak abychom si o nich mohly vždycky promluvit. Pamatuji si velmi tvrdý přístup svých rodičů, o nějaké demokracii nemohla být v naší rodině ani řeč. Výchova byla jednoznačná a přísná, věděla jsem, že když bude malér, rozhodně ho nebudu troubit doma.

Už v minulosti jste se zmiňovala, že vaše rodinné poměry nebyly příliš utěšené.

Ano.

Dřív jste propadala depresím a smutkům a netajila se tím. Ještě vás tyhle stavy pronásledují?

To víte, že to ze sebe nevyrvete. Od malička jsem skeptik a mám k depresím sklon. V některých situacích bývám víc nešťastná, než bývají ostatní. Moc si problémy beru, moc o nich přemýšlím, tíží mě. Většinu věcí vidím spíš černě a nedokážu se z ničeho moc radovat - už dopředu myslím na to, že to skončí. Málokdy se dovedu na něco těšit. Ale v porovnání s dřívější dobou je to výrazně lepší.

Co vám v takovém stavu pomáhá?

Vyhledávám samotu. Dalším lékem jsou moje děti.

Před patnácti lety jste léčila smutky psaním a výsledkem pak byla velmi osobní zpověď v knize Rozhovory s útěkem, kde jste popsala také svou lesbickou zkušenost. Nenapadlo vás někdy napsat pokračování?

Náladu i témata bych měla, ale není čas. Už takhle nestíhám spoustu věcí. Život dělím mezi práci, děti a manžela. Říkám si, že to ostatní počká, tyhle tři momenty jsou nejdůležitější. Děti strašně rychle rostou a každá chvilka, kterou s nimi člověk nestráví, je ztracená. Na psaní bude ještě čas.

Jak dnes zpětně pohlížíte na tuhle knížku?

Je to záznam doby, pocitů a myšlenek, psaný tak, jak jsem to tehdy cítila. Bylo mi devatenáct, ježíšmarjá. Když tím dnes listuju, říkám si na některých místech - to je teda trapas! Ale také jsou tam pasáže, které jsou - promiňte, že to říkám - tak krásné, že bych je dnes už takhle nenapsala.

Která pasáž vás nejvíc dojímá?

Většinou taková ta úvaha o životě a smrti, o hledání identity, místa spočinutí. O tom ta kniha je vlastně celá.

Hledání už dávno skončilo

Bylo to také vaše období hledání partnera a sexuální orientace.

Bylo to hledání vůbec. Hledání sebe sama především.

Teď už nehledáte?

Ne, protože už jsem dost našla. Teď už pár let prožívám dost radostné období, jsem celá změněná, lidi to ze mně cítí, jsem ve větší pohodě, troufám si říct, že jsem šťastná. Je to vidět i na mé práci. Momentálně směřuju spíš k taneční, pozitivní hudbě. Dřív mi spousta lidí vyčítala, že moje image je ponurá a vážná. Ale já taková nejsem, jsem docela veselá a dokážu se bavit. Proto bych se chtěla v této podobě prezentovat i před publikem. Takže si ani nebudu sama psát texty, protože vždycky, když něco napíšu, je to strašná depka.

Do jaké míry vychází tohle rozhodnutí z vaší vnitřní potřeby a do jaké míry jde o promyšlený obchodní tah?

Budu upřímná - je to asi padesát na padesát. Z padesáti procent je to kalkul, protože cítím, že nemůžu dělat muziku jen tak, jak se líbí jen mně - pokud si nechci zpívat doma v koupelně. Musím vědět, co lidi chtějí, sledovat současné trendy, respektovat je a používat. Ale to, co jsem v muzice vždycky dělala, se zároveň vztahovalo k tomu, jak jsem zrovna žila a jak jsem se cítila. Když jsem zažívala nějaké smutné, depresivní období, na tvorbě se to odrazilo. Na pěveckém projevu, výrazu i textech. Teď to tak není.

Jak se cítíte teď?

Momentálně svůj život hodnotím pozitivně. Možná za pár let nebo dřív změním názor, ale myslím, že ne. Ve srovnání s předchozími životními etapami prožívám vyrovnané a klidné období. Což dokážu ocenit jen díky tomu, co bylo před tím. Když člověk neprožije nějaké dardy, těžko si může vážit toho dobrého. Rozumíte mi?

Autor:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

Nechtěli ji mezi sebe, ale nedala se. Beyoncé vydala countryové album

29. března 2024

Zpěvačka Beyoncé vydala v pátek 29. března druhou část plánované albové „covidové“ trilogie. Po...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...