Jiří Sopko - Ztracená věc I.

Jiří Sopko - Ztracená věc I. | foto: archiv

Barvy, tedy svět Jiřího Sopka

Sytá barevnost a barevná rozmanitost je pro dílo osobitého malíře Jiřího Sopka charakteristická. Sopkova obsáhlá expozice nových a dosud nevystavovaných děl dnes začíná v pražské Galerii Rudolfinum.

Po Václavu Stratilovi, Petru Niklovi, Ivanu Pinkavovi či Františku Skálovi tak galerie pokračuje v představování významných současných českých tvůrců.
Zároveň je výstava také dalším krokem galerie v představování současné malby a navazuje i na předchozí přehlídku obrazů německého umělce Nea Raucha.

Zatímco však při přípravě výstavy Nea Raucha měli hlavní slovo kurátoři výstavy a umělec svá díla viděl v galerii rozmístěna v úplně nových souvislostech, na nynější expozici spolupracoval s kurátory Petrem Nedomou a Lindou Sedlákovou i sám Jiří Sopko. Díla tedy nejsou v galerii rozmístěna chronologicky, ale v určitých tematických celcích.

"Chtěl jsem, aby sám autor výstavu zkoncipoval podle toho, jak cítí vnitřní souvislost děl. Jiří Sopko si tak sám určoval, jaké kombinace jsou mu vlastní, jaké patří k sobě," vysvětluje Nedoma. Témata jako sušící se prádlo, krajiny nebo kráčející postavy – ke kterým se Jiří Sopko ve své tvorbě stále vrací – tak mají každé vlastní sál.

"Ač nejsou zdi galerie bílé, ale barevné, vlastní barevnost děl ještě podporují. A zároveň jsem překvapený, že v tak velkém prostoru fungují i malé formáty obrazů. Často působí daleko agresivněji než ty velké," říká Jiří Sopko, kterého vždy zajímaly vztahy mezi barvami a způsob, jakým ovlivňuje jejich umístění celý obraz.

To dokládají i obrazové cykly dvou nebo tří maleb, kterým se věnuje v průběhu let. V Krajinách I–III (1995), Prádle I–III (1998), Horách I–III (2000) či Cestě do Španělska I–III(2007) je stejný nebo podobný motiv vyveden vždy v několika barevných variantách. "Jeden obraz mě většinou neuspokojí a chci ho dělat znova. Napadá mě v nových barevných kombinacích," vysvětluje Sopko.

Kromě maleb je na výstavě k vidění i několik autorových objektů, keramických děl či skulptur. I zde se projevuje variativnost. Jako třeba v dřevěných reliéfních obrazech S rukou za hlavou I–III (1990) či u instalace Úkryt, kde dvě barevné bysty tvoří mimikry k obrazu za nimi.

Jedinečná přehlídka více než stovky umělcových děl vznikla u příležitosti vydání Sopkovy rozsáhlé monografie. "Publikace obecně charakterizuje tvorbu Jiřího Sopka, zasazuje ji do dobového uměleckého kontextu a v chronologicky řazených kapitolách sleduje jednotlivé tvůrčí etapy," říká Linda Sedláková ze společnosti Gema Art, která skoro pětisetstránkovou knihu vydává.

Během výstavy bude kniha stát 860 korun. Přehlídka trvá do 18. listopadu, plné vstupné je 100, snížené 50 korun.