Můžete to pojmenovat?
Všichni bychom si teď měli položit otázku, jestli jsme se dostatečně snažili tomu zabránit a nakolik jsme k tomu přispěli. Čímž myslím hlavně jistá média, která se nezastaví před ničím.
Nebyl problém spíše v psychice Bartošové?
Ne, to nebyl problém přirozený, nýbrž uměle vytvořený, dlouho živený a stupňovaný, který vedl k tak nesmyslnému aktu. Když si představím ten okamžik posledního rozhodování - ne, raději na to nemyslet.
Vy jste zpěvačku znal od jejích začátků. Byla už tehdy rozkolísaná, nevyrovnaná, labilní?
Vůbec ne. Poznal jsem ji, když začínala, tehdy to byla normální zdravá holka se ctižádostí být nejlepší. Tedy žádná křehotinka, věděla, co chce, a měla na to dost síly i energie. Až když se o ní začaly psát hrůzy, zhroutila se.
Ale tlak bulváru zažívají i jiní, může se to stát každému?
Může, ovšem spojují se tady dvě věci. Aby takový tlak vůbec nastal, musíte ho potřebovat, chtít, vyjít mu vstříc a přijmout ho, zvyšuje totiž vaši cenu na trhu. Nicméně to musíte ustát, protože když včas neřeknete dost a ta vlna se převalí, je zle.
Psychicky odolný člověk se přece ubrání.
Jenže lidská psychika se mění a Iveta Bartošová toho byla důkazem. Na počátku dráhy, ještě s Petrem Sepéšim, byla naprosto v pohodě. Ale posledních pár let už to byl docela jiný člověk.
