Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Baroko probádané jako nikdy předtím

  10:10aktualizováno  10:10
Ohlédneme-li se za polistopadovou výstavní činností pražské Národní galerie, musíme její loňský monstrprojekt Sláva barokní Čechie zařadit na samý vrchol. Pozitiva expozice - i některé pochybnosti o její ideji a obsahu - připomínají dvě publikace. Jednak obrovský "vědecký katalog", jednak sborník statí o barokním umění, kultuře a společnosti. Obě publikace tu zůstávají k dispozici, byť výstava již skončila. A tím spíš stojí za to se k nim vrátit - s odstupem, jenž lépe umožňuje nahlédnout, jak ty svazky obstojí samy o sobě, neboť i takto byly míněny.

V úvodech obou knih generální kurátor a iniciátor projektu Vít Vlnas píše, že "prvotním účelem tohoto projektu již nemusí být - naštěstí - rehabilitace barokní kultury a její začlenění do české minulosti". Zvláštní však je, že právě o rehabilitaci baroka usiluje minimálně v podtextu každá z otištěných statí a že o definitivní zrovnoprávnění s ostatními kulturními epochami českých zemí šlo i celé akci.

Velký význam malé šarvátky

Výstava prokázala Vlnasův invenční pohled především ve výběru exponátů. Neukázala pouze umělecké artefakty, nýbrž i "všední" předměty ilustrující běžný život v barokní společnosti. Proto nebyly exponáty seřazeny podle oborů (sochařství, malířství apod.), ale podle témat - na výstavě vzniklo okruhů pět, v luxusně svázaném šestisetstránkovém katalogu třináct: od zbožnosti přes vzdělanost až po chrám či exil. Do těchto okruhů je pak rozděleno více než patnáct set hesel o jednotlivých exponátech; na tomto popisu se podílelo na sto dvacet autorů. Tolik základní fakta. A jaká je hodnota toho všeho?

Texty v katalogu, otevírající vždy příslušný okruh, budou zklamáním pro toho, kdo čeká odvážnější a důkladnější sondy do hlubin "duše" baroka. Negativně se tu odráží velký počet témat - každému je vyhrazen jen minimální prostor. Třeba okruh Město pojednává o plastikách ve veřejných prostranstvích, literární kultuře, vzdělanosti, hudbě, lékárnících i Židech. Jeho úvodní text ovšem čítá pouhopouhé čtyři tiskové strany, takže se zmiňovaných témat sotva jen dotýká. I jiné texty jsou téměř "průvodcovskými" předěly mezi soubory k sobě přiřazených hesel. Takže katalog strádá tímto velkým paradoxem: hesla jsou svou detailností určena pro odborníky, texty pro laiky.

Baroko jako ožehavé politikum

Na interpretace a objevy je daleko plodnější typograficky méně okázalý třistapadesátistránkový sborník statí. A to především díky vynikajícímu úvodnímu textu editovanému Vlnasem a Jiřím Rakem, jenž popisuje "druhý život baroka v Čechách" - což je sumarizující popis postojů odborníků i veřejnosti vůči českému baroku v průběhu dějin až do současnosti.

Statě vznikly prý "na okraji příprav výstavy" a opravdu se nedrží mnohdy "oficiálního" tónu projektu. Zřejmě proto zde najdeme nevázané myšlenky typu té Rakovy: "Dvouhodinová šarvátka, k níž došlo 8. listopadu 1620 na výšině nedaleko Prahy, se totiž v českém myšlení stala fatálním historickým mezníkem, 'branou běd a neštěstí', které postihly český národ. (...) Z triumfu katolické víry nad herezí se tak v obecném vědomí stala národní katastrofa a mariánské poutní místo se změnilo na českou Golgotu."

Neortodoxně se do práce pustila i Doubravka Olšáková: rozebírá dle ní zavádějící Vančurovy překlady prací Ernesta Denise, které měly za první republiky podpořit Masarykovo schematické pojetí českých dějin.

Naťuknutým tématem, které by do budoucna stálo za ještě hlubší rozbor, je chápání baroka v uplynulé dekádě. V ní sice Sarkandrovo svatořečení nevyvolalo příliš rozjitřené společenské reakce, snahy o znovupostavení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí jsou nicméně stále ožehavé politikum.

Uspořádání sborníku je ve srovnání s katalogem přitom klasičtější: druhý život baroka (kolektiv autorů), kultura a společnost (Petráň), architektura (Horyna), sochařství (Hladík), malířství (Preiss), umělecké řemeslo (Vondráček, Urešová, Brožková), jazyk a slovesnost (Stich), latinská literatura (Svatoš), hudba (Kabelková), divadlo (Preiss), věda (Šolc). Historikům ovšem dané hranice jejich oborů nesvázaly ruce a mnohdy došli k větší interdisciplinárnosti než jejich kolegové v katalogu! Výborné jsou například příspěvky o jazykové kultuře a latinské literatuře, tedy o fenoménech, které dřívější výstavy baroka pomíjely.

V blízkých letech se u nás baroku téměř jistě nebude nikdo věnovat tak jako tým historiků stvořivších Slávu barokní Čechie. Díky jejich impozantnímu dílu se obraz českého baroka jeví ostře a plasticky jako dosud nikdy.

Sláva barokní Čechie: Umění, kultura a společnost 17. a 18. století
Kolektiv autorů. Editor Vít Vlnas. Pro Národní galerii v Praze realizovalo nakladatelství Paseka, Národní galerie, Praha 2001, 588 stran, náklad 500 kusů, cena neuvedena, prodává se za 1900 korun. - Sláva barokní Čechie: Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Kolektiv autorů. Editor Vít Vlnas. Národní galerie, Praha 2001, 354 stran náklad a cena neuvedeny.


Sláva barokní Čechie 1

Sláva barokní Čechie 2

Sláva barokní Čechie 3

Sláva barokní Čechie 4

Sláva barokní Čechie 5

Sláva barokní Čechie 6

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Sláva barokní Čechie v expozici kombinuje sochy, obrazy, nábytek, ale i předměty, jež tehdy lidé užívali.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.