Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pepř nad zlato. Knihkupectví světa voní dálkami i zakázaným poznáním

  14:57aktualizováno  14:57
Na sto dvacet cenných tisků pocházejících z barokního Nizozemí vystavuje Arcidiecézní muzeum v Olomouci. Velká svoboda tisku udělala z této země Barokní knihkupectví světa. Nizozemí bylo s tímto oborem svázané tak, až někteří tvrdili, že knihtisk byl vynalezen právě zde.

Mapa Moravy z roku 1671 | foto: Muzeum umění Olomouc

Zásadní otázka zní – proč se nizozemské knihy vystavují právě v Olomouci? Je to proto, že místní Vědecká knihovna jich ve svých sbírkách má kolem čtyř tisíc. A jak se dostaly zrovna do Olomouce? I na to je snadná odpověď. Právě zde se připravovali jezuité na misijní výjezdy do Nizozemí. Aby mohli tamní protestanty účinně obracet na katolickou víru, museli znát jejich pohled na svět, a proto v hojné míře nakupovali a studovali zapovězenou literaturu.

Zakázané koření

V Nizozemí v 17. století vládla na tehdejší dobu nevídaná svoboda tisku, takže zde vycházely i pokrokové svazky, které by se v Rakousku objevit nemohly. Ať už šlo o náboženská pojednání, nebo přírodovědné a lékařské spisy, protože protestanti na rozdíl od katolíků třeba neměli problémy s pitváním mrtvých těl. Zajímavé je, že v nizozemštině tehdy vycházela jen desetina knih, převažovala latina a francouzština. „Typickou ukázkou na olomoucké výstavě je třeba mapa Moravy vydaná v Amsterdamu. Kvalitní tisk vůbec nebyl určený pro nizozemský trh,“ vysvětluje Wilken Engelbrecht, spoluautor výstavy a vedoucí Katedry nederlandistiky Univerzity Palackého.

Renesanční fáma dokonce přisoudila vynález knihtisku muži jménem Laurens Jansz Coster z nizozemského Haarlemu. „Ale není to pravda. Dokonce se ani neví, zda Coster existoval,“ říká Engelbrecht. Dnes většina nizozemců uznává prvenství Johannu Gutenbergovi, ale je zřejmé, že Nizozemí mělo v rodícím se knihtisku výraznou roli.

Fotogalerie

Velkou část tehdejších knih tvořily také atlasy a cestopisy, dnes bohužel často nekompletní, protože se mnohdy prodávají po jednotlivých listech, aby více vydělaly. Nizozemské mořeplavectví má prozaické kořeny. „Nizozemí se samo vyloučilo z rakouského spolku, a proto mu bylo zakázáno kupovat koření. Z té doby pochází i naše přísloví, které o luxusních věcech říká, že jsou drahé jako pepř. A tak se naši předkové vydali na moře. Zdokumentované jsou třeba i pokusy dostat se do Indonésie přes severní pól,“ připomíná Engelbrecht a dodává, že jeho dědeček i pradědeček se narodili na Dálném východě, až jeho otec žil v Evropě.

Obměna exponátů

Sto dvacet exponátů na výstavě zdánlivě nedoprovázejí žádné popisky, ve skutečnosti si návštěvníci mohou půjčit sešitek, kde se dozvědí vše podstatné. „Jednak by na vitrínách musely být ohromné plachty a potom se taky malá část nejvzácnějších kusů bude obměňovat,“ vysvětluje kurátorka Gabriela Elbelová.

Naštěstí je cenných exemplářů ve sbírkách knihovny dostatek, takže jejich obměna nebude na kvalitách výstavy s názvem Barokní knihkupectví světa, která trvá do 13. září, příliš znát.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.