Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Barbeyrová vydala elegantní bestseller, který má našlápnuto ke klasice

  17:26aktualizováno  17:26
Román Muriel Barberyové (1969) S elegancí ježka se hodně prodává napříč Evropou, ale hlavně: číst tuto knížku je zážitek. Spojuje v sobě krásu, poetiku i moudrost Exupéryho Malého prince s lehkostí výkladů filozofických myšlenek podobných Sofiině světu Josteina Gaardera.

Francouzská autorka Muriel Barberyová si po úspěchu románu S elegancí ježka splnila sen: s manželem se přestěhovala do Japonska. | foto: Profimedia.cz

Jde o střídavé vyprávění dvou postav – čtyřiapadesátileté Renée a dvanáctileté Palomy. Obě bydlí v luxusním pařížském domě číslo 7 v ulici Grenelle. Zatímco Renée, "malá, tlustá a ošklivá vdova s kuřími oky", zde pracuje jako domovnice a většinu času se před lidmi snaží dostát představě archetypu domovnice se vším všudy včetně odměřeného chování, hloupých otázek, vypaseného kocoura a čtyřiadvacet hodin denně zapnuté televize, Paloma je dcerou bohaté a vlivné rodiny žijící na čtyřech stech metrech čtverečních. A obvykle se snaží dostát představě průměrného děvčete s inteligencí odpovídající jejímu věku.

Obě hrdinky jsou však výjimečné a mají společného mnohem víc než jen místo bydliště a smysl pro hru na schovávanou.

Raději do mekáče

Renée by její míru vzdělanosti a sečtělosti mohl závidět leckterý profesor filozofie. "Pohybuje se s elegancí ježka: zvenku je obrněná ostny jako pořádná pevnost, ale uvnitř je stejně ušlechtilá jako ježci." Mezi každodenní prací a čajovými dýchánky se svou jedinou přítelkyní Manuelou svérázně a s vtipem proniká například do tajů fenomenologie ("Edmund Husserl – to by vůbec nebyl špatný název pro vysavač bez sáčku"), odhaluje krásu jednoduchosti japonských filmů (ale třeba i amerického Honu na ponorku se Seanem Connerym), umění řeči, vyjadřování a správné gramatiky či mistrovství holandských malířů, miluje Tolstého romány (ne náhodou se její kocour jmenuje Lev).

Paloma vidí z absurdity života a své situace "člověka tak inteligentního, tak nadaného pro studium, tak jiného a lepšího než většina ostatních, pro kterého je život naprosto nalinkovaný" jediné, východisko – sebevraždu v den svých třináctých narozenin.

Skepticky pozoruje svět kolem sebe počínaje rodinou – "mamka sice není žádný génius, ale má dobré vzdělání. Má doktorát z filozofie. Pozvánky na večeře píše bez chyb…". Pozastavuje se nad jednáním dospělých, nad fungováním školství i nad obyčejnými okamžiky a ze všech sil se snaží najít něco jedinečného, pro co by snad mělo smysl žít. Ale přesto není přemoudřelá, čte japonské komiksy manga, a než obědvat v luxusní restauraci, "raději by za ty prachy brala roční předplatné do mekáče". Z rozjímání obě hrdinky osudově vyruší příchod nového nájemníka, který rozproudí nejen život v domě, ale i děj románu.

Filozofie v akci

Ačkoli děj nemá ten příběh nijak zapeklitý – spočívá především na vnitřních monolozích postav a většina situací se odehrává v útrobách domu, což Barberyové nabízí jedinečnou příležitost k vykreslení povahových rysů pařížské smetánky – je ohromně napínavý.

Autorka umí každou "kapitolu" zakončit tak, že nelze nečíst dál. Čtenář nedočkavě přeskakuje z vyprávění jedné hrdinky na druhé a baví se podobnostmi, které v jejich uvažování i vyjadřování objevuje. Jako by skládal rébus z kousků indicií, které mu spisovatelka naprosto promyšleně předkládá. A samozřejmě napjatě čeká na to, bude-li odhalena pravá povaha Renée a objeví-li s Palomou navzájem svoji spřízněnost.

Barberyové se daří román přímo napěchovat myšlenkami, neotřelými postřehy a filozofickými úvahami na nejrůznější témata, a přitom neopustit lehký a svižný tón. Díky tomu není eliminován okruh čtenářů, jenž by z knihy mohl mít požitek, pouze na řady vysokoškoláků.

Spisovatelka nepředpokládá, že čtenář bude znát vše, o čem se zmiňuje, a to pro ni podstatné dokáže jemně vypíchnout a ozřejmit. V podstatě se svěřuje s tím, co ji samu okouzluje, a dokáže se pro to nadchnout. Natolik, že to – s nadsázkou řečeno – přímo vzbuzuje chuť minimálně přelouskat (poprvé či poněkolikáté) celou ruskou klasiku či navštívit Japonsko, kde ostatně Barberyová s manželem žije.

Svým příběhem se tato profesorka filozofie vysmívá předpojatosti a klade spousty otázek – včetně té, je-li opravdu možné překračovat dané společenské hranice. V jejím podání však pohádka o Popelce zůstává opravdu pouze pohádkou. Nicméně to autorce nebrání, aby ukázala, jak neobyčejně se lze na svět dívat, jak najít krásu v každodennosti, ať jde o letní déšť, šálek jasmínového čaje, chuť mirabelek či ragbyový zápas.

Kromě toho dokáže dojmout, dokonale vyjádřit touhu, naději či zármutek, a přitom se vyhnout patosu. A to přesto, že je zde ve všedních momentech obsažena taková míra emocí, že by to snad předčilo i filmový Titanic. "Právě tohle je možná život: spousta beznaděje, ale také chvíle krásy, ve kterých čas neubíhá stejně…"

Ve zdařilém překladu, který místy musel být dost oříškem, lze přehlédnout i drobné překlepy. Právě tohle je možná kniha, ke které se nejen můžete, ale musíte vracet.

MURIEL BARBERYOVÁ - S elegancí ježka
Překlad Petr Christov. Host, 320 stran, cena 289 korun.
Hodnocení MF DNES: 90 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.