Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Barbarští malíři z Ameriky dorazili do Prahy

  3:00aktualizováno  3:00
Malba byla během dvacátého století několikrát prohlášena za mrtvou. Její životní funkce přesto fungují. Ukazuje to výstava skupiny severoamerických výtvarníků New New Painters, kterou pro pražský Veletržní palác připravil generální ředitel Národní galerie Milan Knížák. „Považuji za důležité, že výstava je právě v Praze, kde jsme zvyklí na pečlivé ruční práce a citlivé zacházení s barvou. Oni barvu na plátno, v uvozovkách, házejí lopatou. Jejich obrazy jsou šperky pro marnivé bohy - to považuji za nejlepší definici,“ říká Knížák o expozici, která trvá do 1. září.

S prácemi skupiny se seznámil, když mu její člen Joseph Drapell poslal v roce 1999 svůj katalog plus ukázky děl kolegů z New New Painters. Zalíbily se mu hlavně práce Lucy Bakerové. Ta záhy Knížákovi jeden obraz věnovala na předloňskou výstavu Konec světa?

Vedle zmíněných autorů jsou členy skupiny ještě Steven Brent, John Gittins, Roy Lerner, Anne Lowová, Marjorie Minkinová, Irene Nealová, Graham Peacock, Bruce Piermarini a Jerald Webster. Knížákovi jejich díla podle slov v katalogu připadala „velmi současná, zvláštním způsobem čerstvá, svobodná a nějak samozřejmá“ a zároveň ho překvapila svým „barbarstvím, naivitou, určitou neomaleností až drzostí“.

Ředitel Sbírky moderního a současného umění sídlící ve Veletržním paláci Tomáš Vlček má za to, že se New New Painters vyrovnali s krizí malby na konci dvacátého století. „Podrželi při životě nosnou velkou americkou abstraktní malbu a to, co se v ní zdálo už vyčerpané, posunuli do středu tím, že dokázali zužitkovat poslední poznatky o práci s materiálem.“ K diskusi o aktuálnosti malby na tiskové konferenci přispěl Vlček svým zvoláním: „Malba je mrtvá, ať žije malba!“

Teoretik Kenworth Moffett, který se skupinou dlouhodobě zabývá, vysvětluje sounáležitost jejich členů neustálým bádáním na poli abstraktního expresionismu, který světovému výtvarnému umění vévodil po druhé světové válce a který skupina obohatila o experimenty s chemickými surovinami. „Nám nejde o nějaké nové triky, ale o to, vrátit umění jeho spirituální podstatu. Umění posledních třiceti let je příliš materialistické,“ tvrdí Joseph Drapell, původem Čechoslovák, který z vlasti do Ameriky emigroval v roce 1965.

Jaká spiritualita se v abstraktních kompozicích z masivních vrstev barev a různorodých materiálů skrývá? Třeba Graham Peacock dělá obrazy, které nemají tradiční pravoúhlý tvar, ale jsou jakousi amorfní barevnou hmotou. Říká, že hledat v nich nějaký obsah není jeho problém. S radostí prý pozoruje reakce lidí, kteří si s jeho kompozicemi lámou hlavu. „Ale tady nejde o to, aby to každý chápal a kupoval si to. Jde o stálé hledání a objevování, co barva dokáže.“

Knížák svůj text v katalogu končí: „S obrazy New New Painters přichází razance a blahovolnost, která možná trochu otřese zatuchlými českými poměry, kde je úzkostlivost pokládána za rozvahu, zbabělost za moudrost a kde je dobrým zvykem ty, kteří vyčnívají, zkracovat o hlavu.“ Drapell Knížákovu zálibu v razantních projevech oceňuje a tvrdí, že ve světě většinou muzeím šéfují umělečtí úředníci, a proto u nich New New Painters nemají šanci. „Ale Národní galerii řídí Milan Knížák, umělec, básník, génius. Umělec objevil umělce,“ uzavírá Drapell.

Skupina New New Painters vystavené obrazy Národní galerii darovala; díla by se měla stát součástí připravované stálé expozice současného zahraničního umění.

New New Painters.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.