Zbyněk Baladrán: Slovník

Zbyněk Baladrán: Slovník - Fotografie z výstavy Zbyňka Baladrána Slovník (2007) | foto: Galerie hlavního města Prahy

Baladránův Slovník je složitý, ale přitažlivý

Ve slovníku Zbyňka Baladrán naleznete slova, která možná nebudete moci používat, ale o to více se vám budou líbit.

Pod pojmem slovník většina z nás cítí především jakousi základnu, která člověku umožňuje sdílet obecnou kulturní zkušenost. Vytváří kolektivní paměť, jež nám pomáhá navzájem překonat rozdílnosti našeho osobního chápání světa, vnímaného každým z trochu jiného úhlu.

Ale právě i tato subjektivní zkušenost může přispět k odhalení dosud neuchopených vztahů a možností tohoto světa.

Podobné problematiky se ve své tvorbě dotýká Zbyněk Baladrán (1973), jak můžeme vidět i na jeho současné výstavě, nazvané příznačně Slovník. Baladrán je rozhodně jedním z nejzajímavějších českých výtvarníků své generace.

Pro jeho práci je mimo jiné typické důsledné konceptuální myšlení pracující s určitou složkou kulturní zkušenosti. Lze to sledovat od projektů analyzujících "kutilství" přes práci s archivními filmovými materiály z období zhruba 1930-1980 až po tvorbu z posledních let, v níž dominuje práce s textem, pohrávání si s jeho strukturou a vazbou myšlenkových pochodů na něj.

Současná výstava spojuje do myšlenkově ucelené instalace autorovo dílo posledních dvou let. Baladrán už ve vstupním prostoru na složitě strukturovaném plakátu-textu představuje svůj komplikovaný myšlenkový a tvůrčí proces.

V něm se propojují autorovy úvahy o významech slov, pojmů, vnímání času i tvůrčím procesu ve struktuře spojené s projekcí autorovy osobní "paměti" jako varianty kolektivní paměti naší společnosti.

Expozici tvoří šest projekcí či instalací. Mají zdvojené názvy, jejichž první část - zájmeno - se týká vztahu jedince k dílu, druhá pak odkazuje ke konkrétnímu "tématu" (Okamžik, Pět potíží při psaní pravdy...).

V tematice děl se často ukazuje i autorův silný zájem o ideologii avantgardního umění a architektury první poloviny 20. století a její vyústění v levicové a totalitní ideologii jeho druhé půle.

Všechna díla (s výjimkou nejosobněji laděného Já - okamžik) jsou také věnována konkrétnímu dílu významných tvůrců 20. století, jež autor vybral jako "zástupce" své subjektivní kulturní zkušenosti ve vztahu k té "obecné".

Vedle sebe se zde objevují osobnosti jako Bertholt Brecht se svou ideologickou statí Pět potíží při psaní pravdy, Charlie Chaplin s Moderní dobou, z níž autor s křídou na tabuli realizoval jen dialogy, či teoretik architektonické avantgardy Karel Honzík se svým psaným projektem optimálního bytu v KOLDOMU, jejž autor vizuálně rekonstruuje.

Instalačně vyniká variace na experimentální film Alexandra Hackenschmieda Bezúčelná procházka, který Baladrán parafrázoval na mapu pražské dopravy světelně projektovanou "bezúčelnou" projížďkou nočními tramvajemi.

Baladrán dokázal v této výstavě skloubit větší množství svých děl do smysluplného a působivého celku. I když "nepoučeného" diváka může odradit výrazně "konceptuální" charakter autorovy tvorby, lze zde nalézt jak zajímavé "estetické" momenty, tak poutavé myšlenkové vazby. A hlavně výtvarný zážitek.

ZBYNĚK BALADRÁN: Slovník
Staroměstská radnice, 2. patro, Staroměstské náměstí 1, Praha, kurátorka Jitka Hlaváčková. Výstava trvá do 10. června, plné vstupné 40, snížené 20, www.ghmp.cz
Hodnocení MF DNES: 80%