Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Takoví chlapi se už nedělají, vyprávěla hvězdná Bacallová ve Varech ‘98

  17:01aktualizováno  17:01
Zesnulá oscarová herečka Lauren Bacallová byla v roce 1998 hostem karlovarského festivalu. Zavzpomínala tehdy na zlatá léta Hollywoodu i svého manžela Humphreyho Bogarta. Filmová hvězda čtyřicátých let ve Varech zmínila i svůj slovanský původ.

Lauren Bacallová ve filmu Velký spánek | foto: www.doctormacro1.info/Images

S příjezdem Lauren Bacallové vstoupil na karlovarský festival roku 1998  pamětnický opar dávné zlaté éry dob, kdy herečka přezdívaná osudová žena Hollywoodu sklízela vavříny po boku svého manžela Humphreyho Bogarta. A tenhle přídech oněch "báječných časů" - jak si nad snímky Hluboký spánek či Casablanca povzdechla - také dala pocítit pořadatelům. Na oběd s porotou přišla o dvě hodiny později, novináři na ni čekali přes hodinu. Pak vplula do sálu pečlivě upravena, s blahosklonným úsměvem naznačujícím, že hvězda se zásadně neomlouvá.

Zemřela Lauren Bacallová

Hvězda zlaté éry Hollywoodu

Lauren Bacallová

Lauren Bacallová

Odmítla si nasadit tlumočnická sluchátka a mnohdy štiplavé odpovědi prokládala mazlivým "drahoušku". "Už jsem si zvykla, že se nejvíc ptají na Humphreyho Bogarta. A já se téhle asociace nemohu, ale ani nechci zbavit, třebaže jsem pracovala i po jeho smrti," říká Bacallová. Je prý totiž fakt, že Bogart byl "chlap, jací se dnes už nedělají".

"Hodně mě naučil, třeba jednat s tiskem, a také říkat naplno, co si myslím, což mě pak leckdy dostalo do maléru. S Humphreym jsem zkrátka prožila nejhezčí léta - ale pak jsem měla dalšího manžela, herce Jasona Robardse, a ani ten nebyl špatný," rozkládá. "A protože teď dlouho žiju sama, stala se ze mě sobecká rozmazlená ženská." S Bogartem se poprvé setkala ve filmu Mít a nemít; poté s ním hrála v Hlubokém spánku či Temné cestě. Později změnila postavy záhadných plavovlásek za role komediální - a po delší odmlce se na plátno vrátila v detektivce Vražda v Orient-expresu, thrilleru Misery nechce zemřít či Altamanově filmu Pret-a-porter.

O vlásek jí unikl vytoužený Oscar, když byla nominována za vedlejší roli po boku Barbry Streisandové ve filmu Dvě tváře lásky. Herečka se však se zklamáním vyrovnala docela snadno. "Protože jsem toho Oscara nečekala. Já vůbec málokdy něco očekávám, tudíž pak nemusím plakat. Ostatně nominace tenkrát víc rozrušila mé děti než mě - a když jsem prohrála, lidi mne utěšovali a všímali si mě víc, než kdybych zvítězila." Bacallová se označuje za "směsku viditelně slovanského původu" - její předkové prý v sobě spojují krev Rumunska, Polska, Ruska i Francie. Dokonce zažertovala, zda by se tu pro ni našla role, kdyby se ještě stihla naučit česky.

Fotogalerie

"Herečky v Hollywoodu nemají moc na vybranou, natož ty řekněme zralejší. Prostě pro ženy se málo píše," prohlásila rezolutně. Americké filmy jsou podle ní moc chlapské, kdežto jí se stýská po romancích, po příbězích s tajemstvím, složitějšími lidskými vztahy a prostorem pro divákovu fantazii. "Teď se točí samé Smrtonosné zbraně - a to mám Mela Gibsona ráda, protože to je aspoň zábava. Ale většina akčních filmů se bere smrtelně vážně," míní Bacallová, podle níž největší vinu nese televize: "Kdyby se tak lidé spojili a napsali televizním šéfům, co si o jejich pořadech myslí, pomohlo by to." Naneštěstí jsou podle ní diváci sice chytřejší, než soudí producenti, ale zato líní: "Leží v posteli s dálkovým ovladačem a polykají pořád stejné věci."



Témata: Mel Gibson




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.