Babel | foto: Bioscop

Babel, filmový král roku v barvách Mexika

  • 8
Úředně vyhrál Oscara Martin Scorsese. Ale do paměti se rok 2007 zapsal silným mexickým triumvirátem v čele s filmem Babel, nositelem Zlatého glóbu za film roku a desítek dalších cen.

Mnoho nechybělo, aby letošním Oscarům vládla španělština. Trio mexických tvůrců, jejichž tři filmy nasbíraly dohromady šestnáct nominací, sice nakonec porazila Skrytá identita režiséra Martina Scorseseho, ale říkalo se docela nahlas, že tak Americká filmová akademie ocenila spíše minulé zásluhy.

Kdežto současnosti vládli tři veselí králové z Mexico City: Alfonso Cuarón s Potomky lidí, Guillermo del Toro s Faunovým labyrintem a hlavně Alejandro González Iňárritu s filmem Babel.

Na poslední chvíli
Film, při němž lidé sedí jako přibití, po kterém těžko chytají dech a jehož účinek ze sebe nesetřesou. To je zjevení natočené za směšných pětadvacet milionů dolarů, přestože se jeho děj odehrává na čtyřech různých místech světa a hrají v něm hvězdy jako Brad Pitt a Cate Blanchettová. A jak v něm hrají!

Mimochodem – právě Pitt odmítl roli ve Skryté identitě, ač byl i jejím koproducentem, jen proto, aby mohl hrát v nenápadném filmu Babel. Patří totiž k dlouholetým fanouškům Iňárrituových děl. A udělal dobře, neboť v Babelu „nehvězdným“ herectvím přesvědčil i ty, kdo už ho považovali pouze za hollywoodského krasavce.

Trailer k filmu Babel

Babel, nositel Zlatého glóbu za film roku a desítek dalších cen, ostatně nestavěl na jménech. Však ani herecké nominace na Oscara za něj neměly angloamerické celebrity, nýbrž Mexičanka Adriana Barraza a Japonka Rinko Kikuši. A třebaže nakonec ze sedmi šancí vyšla jen soška za nejlepší hudbu, Babel zůstal zázrakem roku.

Zpětně vzato, za zázrak lze považovat, že vůbec vznikl. Ještě sedmnáct dní před natáčením v Maroku, kde dva chlapci hrající si v poušti s puškou bezděčně odstartují osudovou spirálu událostí měnících životy lidí až ve Státech, v Mexiku a Japonsku, chybělo tvůrcům devět arabských hrdinů.

Produkce tedy v blízkém městečku zveřejnila výzvu, že potřebuje herce – do čtyřiadvaceti hodin se dostavilo na dvě stě dychtivých uchazečů. A většina z nich
se ve filmu opravdu objevila, a to včetně dvou klíčových charakterů.

Talenty za sto milionů
Režisér si v jednom rozhovoru posteskl, že je „sebevražda“ dělat reklamu filmu s tak složitou stavbou a nezbytnými titulky, neboť se v něm mluví pěti jazyky. Malí pasáčci koz tu testují starou pušku na projíždějícím autobusu amerických turistů, v němž sedí i rozhádaní manželé.

Jejich děti zůstaly doma s chůvou, která je vláčí do Mexika na synovu svatbu. A ozvěna zbloudilé kulky letí do Tokia k původnímu majiteli pušky, jehož hluchoněmá dcera po matčině smrti nenávidí otce a ostatní muže děsí svými námluvami. Zní to složitě, ale ve filmu působí prostě, přirozeně, s poezií, bez politických proklamací a hlavně s humorem, který mnohdy ani nepotřebuje překlad.

Svědčí o tom úspěšné tažení Babelu světem. Hrál se v padesátce zemí světa, od Států, kde už při skromných začátcích v pouhých sedmi kinech lámal rekordy v přepočtu tržeb na jedno představení, až po Čínu, kde bedliví cenzoři vystřihli pětiminutovou „svlékací“ scénu mladičké Japonky s odůvodněním, že pro čínské publikum prý obsahuje „příliš zjevnou sexualitu“.

Velká americká studia si odjakživa stahují nezávislé talenty. Není tedy divu, že Hollywood stojí o mexické „okysličení“ – ale také se nelze divit, že jeho nositelé už znají svou cenu.

Podle listu Los Angeles Times nabízejí své filmařské služby netradičně „v balíku“, v soudržné pětici, kterou tvoří Iňárritu, Del Toro, Cuarón, Cuarónův mladší bratr Carlos a Rodrigo García. Za kolik? Za sto milionů dolarů. Nejpravděpodobnějším kupcem slibné party z Mexika se údajně jeví studio Universal.