Josef Čapek
V každém literárním slovníku najdeme, že Josef Čapek zemřel zjara roku 1945 na tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Přestože přesné datum není známo a ostatky Josefa Čapka patrně spočinuly v hromadném hrobě, rok jeho úmrtí 1945 je patrně nezpochybnitelný.
Podle toho by i jeho literární dílo, mezi něž patří asi nejznámější kniha pro děti Povídání o pejskovi a kočičce, ale například také román Stín kapradiny, filozofický esej Kulhavý poutník nebo umělecko-teoretická práce Umění přírodních národů, mělo být volně použitelné pro případné nové nakladatele.
Je to ale jinak. „Soud postupoval na návrh Čapkovy manželky v řízení o prohlášení za mrtvého a trvalo mu to dva roky,“ řekl iDNES.cz Jiří Srstka, ředitel agentury DILIA, která práva Josefa Čapka i dalších literátů zastupuje. Výnos soudu z roku 1948 výslovně tvrdí: „30. duben 1947 je dlužno považovati za onen den, který Josef Čapek nepřežil“.
Nakladatelé, kteří by chtěli cokoli z díla Josefa Čapka vydat, si tedy ještě musejí počkat. Stejně tak například podnikatelé, kteří plánují dát do výroby figurky pejska a kočičky. Oproti tomu dílo Josefova bratra Karla Čapka je volné už od roku 2009, neboť tento významný český spisovatel, jak známo, zemřel 25. prosince 1938.
Poláček i Hitler
Karel Poláček
Letošní rok uvolní autorská práva také na dílo dalších významných českých autorů, kteří zemřeli v roce 1945. Je to například autor populárních románů Bylo nás pět a Muži v offsidu Karel Poláček nebo přední český lyrický básník 20. a 30. let Josef Hora.
Kuriozitou pro některé nakladatele může být také uvolnění práv na sbírku Kryptadia: příspěvky ke studiu pohlavního života našeho lidu, do které její autor K. J. Obrátil, zesnulý v roce 1945, shromáždil „oplzlé“ folklorní projevy českého lidu, které etnografové dlouhá léta cenzurovali.
Franz Werfel s manželkou Almou Mahlerovou
Podle evropského pravidla se letos uvolňují i práva na řadu literárních autorů světové pověsti. Například Franze Werfela z okruhu pražských německých spisovatelů, žijícího převážně v Rakousku a zemřelého v USA, francouzského symbolistického básníka Paula Valéryho nebo ruského autora Alexeje Tolstého, převážně sice autora prorežimních sovětských děl, ale zároveň také zakladatele ruské školy sci-fi.
Knihou, jejíž uvolnění asi paradoxně vydělá nejvíce peněz novým nakladatelům, ovšem paradoxně asi bude kniha nejhůře napsaná a myšlenkově nejhloupější: Mein Kampf (Můj boj) Adolfa Hitlera. Mnichovský Institut moderní historie ji vydal v kritickém vydání v pátek 8. ledna. V němčině Mein Kampf vychází poprvé od konce druhé světové války, protože Bavorsko, které spravovalo autorská práva, dosud vydání knihy bránilo. Více zde.
