V centru Šťastných mílí stojí kambodžští a perští uprchlíci. „Austrálie je země, která by bez imigrantů nikdy nevznikla, a to jsme jí chtěli připomenout. V devadesátých letech se totiž v Austrálii zvedla nepochopitelná vlna nacionalismu vůči přistěhovalcům, a ta stále trvá,“ vysvětloval na tiskové konferenci Michael James Rowland, režisér po všech směrech originálního snímku, který vznikal sedm let a navíc za extrémně těžkých podmínek.
„Točili jsme v poušti, k civilizaci to byly stovky kilometrů, za posledního půl roku na tom místě zemřeli dva lidé – to když se jim pokazilo auto a oni se vydali pěšky hledat telefon. Když se teď podívám zpátky, i my jsme hodně riskovali. Jezdili jsme autem z druhé ruky, dokonce jsme ani nebyli pojištění, a přitom jsme se nacházeli uprostřed totální pustiny v padesátistupňovém horku. Byla to tehdy pěkná hloupost, navíc všude kolem leze spousta jedovaté havěti, jsem rád, že jsme přežili,“ říká Rowland, který se do projektu pustil se dvěma ženami.
Náročná ovšem nebyla jen práce na place: zabrat tvůrci dostali už na rok trvajícím castingu, který zval na zkoušky v podstatě jen samé domestikované uprchlíky.
„Většina australských filmů s nimi nepracuje a když už náhodou ano, dává jim role mafiánů, gangsterů a vrahů. Byli jsme proto rádi, že jim můžeme dát jinou práci, než na jakou si byli nuceni zvyknout,“ kvituje asistentka. Například Rodny, Arab, který si zahrál hlavního hrdinu, má prý dokonce na kontě hned pět uprchlických rolí z divadelní scény.
Argentici přišli s jiným trumfem: díky nim našla den před závěrem festivalu dívčí část publika konečně svůj letošní idol. V argentinském soutěžním filmu Proč skočila, poetické romanci v klipovém stylu, má hlavní roli, jmenuje se Iván de Pineda a před svým hereckým debutem se proslavil ve světovém modelingu - od Milána po New York.
Ač nosí slovansky znějící jméno, východoevropské předky nemá. “Původem jsem stoprocentní Španěl, sám si občas lámu hlavu, kde jsem ke jménu Iván přišel. Ale jsem s ním spokojen, líbí se mi,“ ujišťuje pohledný mladík, kterého přivedla do rozpaků jen režisérka snímku Sabrina Farji, když vedle jeho přitažlivé tváře vychválila i jeho „nádherné tělo“.
Ač ho donutila jít na casting, byl prý od začátku jejím favoritem. „Navíc jezdím každý den z domova kolem hotelu Iván a když jsem odtud jednou viděla vycházet černošku s kabelou, na níž byla Ivánova fotografie, řekla jsem si: Dobrá, to už je znamení, ať tedy tu roli má,“ vyprávěla.
První film úplně změnil hrdinův život.“Vždycky jsem toužil být hercem a protože ve Varech zažíváme světovou premiéru, skoro se tu vznáším metr nad zemí. Určitě chci v téhle dráze pokračovat,“ říká de Pineda. Dostal už další filmové nabídky, modelingu však zůstává vděčný. „Člověk se hodně naučí – zvykne si na kameru, ztratí zábrany, vyjadřuje různé emoce. Modeling je vlastně taková mateřská školka herectví,“ uzavírá Ivánek, jak mu obdivovatelky říkají.
