Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O slovo se hlásí skvosty ze skla. Do aukce jdou plastiky od Libenského

  15:08aktualizováno  15:08
Už za týden se bude v pražském hotelu Marriott konat dražba skvostů českého sklářského umění. Nabídne historické kousky od 19. století do současnosti včetně jedinečných děl od klasika Stanislava Libenského.

Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Siluety města III. | foto: Dorotheum

Dvě největší lákadla pocházejí z dílny Stanislava Libenského a jeho manželky Jaroslavy Brychtové, světově uznávaných sklářských výtvarníků. V první řadě je to osm reliéfů z pražského hotelu Jalta, vytvořených technikou tavené plastiky. "Není to technika, kterou by Libenský s Brychtovou vymysleli, existovala už dříve, jen nebyla rozšířená. A oni zjistili, že se tímto způsobem dají zhotovovat i velká díla, což by třeba technikou lité plastiky nebylo možné," vysvětluje Miroslav Zíka, expert společnosti Dorotheum, která aukci pořádá. O zásadní dílo jde i proto, že plastiky pro Jaltu vznikly v roce 1957, tedy o rok dříve, než autorská dvojice získala Velkou cenu na Expo 58 v Bruselu.

Fotogalerie

"Reliéfy byly asi patnáct let nezvěstné. Zmizely totiž při rekonstrukci hotelu v devadesátých letech. Naštěstí se dostaly do soukromé sbírky," popisuje Zíka klikatý osud osmi plastik na motivy živlů, slunce i Sputniku. "Vyvolávací cena je stanovená na 800 tisíc korun a předpokládám, že jde o položku zajímavou především pro muzea či galerie," podotýká Zíka.

Jako potkat Elvise

Druhým vrcholem s vyvolávací cenou 1,1 milionu korun je plastika týchž autorů z roku 1989. Nese název Siluety města III. a je zhotovená ze safirinového skla. Inspirací pro ni bylo zemětřesení v Arménii. "Safirinové sklo má barvu mléčné čokolády, ale když se prosvítí, tak podle intenzity světla má různé odstíny modré. Jde o jedinečný materiál, který proslavil právě tento autorský pár," popisuje Zíka. Libenský s Brychtovou jsou na světové úrovni i proto, jak ke sklu přistupovali. "V prvé řadě tvořili plastiku a sklo použili, protože nejlépe dokázalo zhmotnit jejich výtvarné představy," dodává.

Libenský a Brychtová jsou podle Zíky mezi sklářskými výtvarníky jednoznačně světovým číslem jedna. To dokládá i úsměvná historka. Do dražby jdou také vítězná díla soutěže mladých výtvarníků Stanislav Libenský Award 2013. "Když se vítězná Litevka Ieva Voroneckyte s paní Brychtovou před měsícem setkala, bylo to pro ni jako setkání s Elvisem," vzpomíná Zíka.

František Vízner, Mísa

František Vízner, Mísa

U nás doma však tuzemští skláři ještě na docenění čekají. Má to historické důvody. "Sláva českého skla začala v padesátých letech. Jsou to paradoxy doby. Sklářští výtvarníci měli poměrně otevřený účet, pokud šlo o finanční náročnost technologií. Když si něco usmysleli, dostali k ruce partu sklářů na neomezenou dobu. To by na Západě nikdo nezaplatil. Díky skvělým výsledkům začalo české sklo sbírat medaile na světových výstavách a tehdejší režim zjistil, že je to výborný vývozní artikl. Takže skláři dostali volnost, protože dělali Československu ohromnou reklamu, ale doma se o tom moc nemluvilo. Kvůli tomu se u nás bohužel nevybudovalo sběratelské podhoubí," vysvětluje Zíka, proč je zájem o sklo u nás upozaděný.

Do každého bytu

Velcí čeští sběratelé se o fenoménu českého skla musí teprve pořádně dozvědět. "Naši skláři mají ve světě mnohdy lepší jméno než malíři. Autory jako Libenského, Pavla Hlavu nebo Františka Víznera běžně vystavují v nejprestižnějších galeriích v Londýně nebo New Yorku," tvrdí Zíka. Kromě děl současných sklářů bude v aukční nabídce i sklo z období biedermeieru, secese a art deco. "Historické sklo se v Česku sbírá od nepaměti. Je to kvalitní záležitost. Najdou se i levnější položky, které poslouží skvěle v jakémkoliv interiéru," láká Zíka.

Aukce se v hotelu Prague Marriott bude konat 23. listopadu od 16.30 hodin. Ještě předtím od dvou hodin nabídne Dorotheum další umění a starožitnosti.



Témata: zemětřesení




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.