AUDIO: Poslechněte si, jak se Miloš Kopecký zhostil Kunderovy Ptákoviny

Díky nečekanému nálezu v archivu Divadla Na zábradlí máme možnost se vrátit o 45 let zpět, kdy tato progresivní scéna měla na repertoáru divadelní hru Milana Kundery Ptákovina. iDNES.cz přináší ukázky z dobového záznamu, který vychází na 2CD v Supraphonu.

Miloš Kopecký ve hře Milana Kundery Ptákovina (z obalu CD) | foto: Supraphon

Milan Kundera: Ptákovina (obálka knižního vydání)

Autentický záznam představení pochází ze 14. ledna 1970, tedy těsně před cenzurním zákazem hry. na pultech se objevuje 4. září a ve stejný den bude k dispozici čtenářům také knižní vydání Ptákoviny, kterou vydává Kunderovo české domovské nakladatelství Atlantis.

„Je duben roku 2015, bydlím se svou ženou daleko od Paříže, když mi náhle telefonuje z dalekého Brna Jitka Uhdeová, česká nakladatelka všech mých knih, a sděluje nečekanou zprávu,“ píše o tom, jak se o nalezení nahrávky dověděl, v „autorozhovoru“, který je úvodem ke knižnímu vydání Ptákoviny, Milan Kundera. „Jitka v tom vidí pokyn nebes, která si přejí, aby tu hru vydala knižně, s čímž nikdy nepočítala ani ona ani já.“

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

V roce 2008 hovořil Kundera o Ptákovině s Českým rozhlasem. Mimo jiné zavzpomínal: „Hra měla naprosto podivný osud. Už si dnes nepamatuji, co jsem s jejím rukopisem podnikal. Ale zřejmě teprve v roce 1968 ho nějaká divadla přijala, takže první premiéra se uskutečnila až po ruském vpádu na začátku roku 1969, tedy v ten nejhorší možný čas.“

Ptákovina se hrála v Liberci, Ostravě, Brně a v Praze ve zcela výjimečné euforii. „Ale též zcela výjimečně krátce, vlastně jen několik měsíců, protože koncem téhož roku dopadla na zemi definitivní tma a hra byla zakázána,“ dodal autor.

Obálka divadelního programu

Hra získala okamžitou popularitu i díky skvělým hereckým výkonům. V rolích předsedy a ředitele excelovali Miloš Kopecký a Josef Chvalina, ale mimořádné výkony podali i ostatní interpreti, například Světla Svozilová, Eva Svobodová, Helena Lehká, Inka Čekanová, Hana Smrčková, Jan Přeučil či Oldřich Vlach. Inscenaci režíroval Václav Hudeček a hudbu k ní složil Zdeněk Šikola. Supraphonské vydání doprovází průvodní esej Karla Hvížďaly.

O čem Ptákovina je

Ředitel školy tajně nakreslí na tabuli kosočtverec, který představuje ženské pohlaví. Událost nechá vyšetřovat a sarkasticky se baví reakcemi svých kolegů. Vyšetřovací komise křivě obviněného žáka, snaživě přiznávajícího neprovedený čin, odmění údělem fízla. Ředitel, opojený svou mocí, však nerozvážně přiznává manželce předsedy vše, co si doopravdy myslí o jejím muži a tím spadne do pasti. Proti své vůli se stane jakýmsi sexuálním otrokem. V závěru hry zazní z úst vítězné nevěrné manželky zásadní sdělení: "Moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavná krásnému..."

Kosočtverec Francouzům nic neříká
V rozhovoru, který vede sám se sebou v knižním vydání Ptákoviny, se Milan Kundera ptá, proč se hra nikdy nehrála v zahraničí. „Kvůli kosočtverci,“ odpovídá si sám. „Tu kresbu známe v Čechách všichni od klukovských let. Bylo proto pro mne neuvěřitelné, když jsem musil konstatovat, že ve Francii takový kosočtverec nikomu nic neříká. A nejen ve Francii. Všude na světě je jeho sexuální symbolika naprosto neznámá. Pro Čecha je těžko tomu uvěřit, ale je to tak: Kvůli kosočtverci nemůže Ptákovina být pochopena než v Čechách. S tímto vědomím jsem se s ní tehdy rozloučil.“