Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

AUDIO: Poslechněte si, jak hráli Cupák s Hrušínským Fausta a Mefista

  12:46aktualizováno  12:46
V dramatizaci Jaroslavy Strejčkové a režii Josefa Melče natočil Československý rozhlas v roce 1979 inscenaci Urfaust podle Goethova zpracování faustovské legendy. Radioservis nyní vydává tuto hru na dvou CD a iDNES.cz přináší několik ukázek.

Herec Rudolf Hrušínský během natáčení v Československém rozhlase (1982) | foto: Josef NosekČTK

Urfaust (obal CD)

"Pečlivý a nesmlouvavý režisér Josef Melč pro tuto inscenaci získal skvělé obsazení: zoufale hledajícího Fausta ztvárnil Eduard Cupák, bezvýhradně milující Markétku Klára Jerneková, zemitou Martu Dana Medřická, Wagnera Jiří Pleskot. A vedle nich - civilní, nenápadný strejc, pivní kumpán jako každý jiný. Mefisto Rudolfa Hrušínského," definuje postavy v průvodním slově Přemysl Hnilička.

Příběh učeného Fausta je jeden z nejslavnějších světových příběhů. První historky o doktorovi, který v touze po vědění a požitcích zaprodal svou duši ďáblu, se v literatuře objevily už v šestnáctém století. Autoři vycházeli z příběhů, které kolovaly o skutečném doktoru Faustovi, jenž žil v letech 1480(?)-1540.

Drama o osudu doktora Fausta napsal Shakespearův současník Christopher Marlowe. Z tradičních loutkových her, které do našich zemí přišly z Anglie, vychází i loutkohra Johanes doktor Faust od Matěje Kopeckého. V próze se tématu věnoval Michail Bulgakov (Mistr a Markétka), Thomas Mann (Doktor Faustus) nebo Stanisław Lem (Solaris).

Johann Wolfgang Goethe

Johann Wolfgang Goethe

Nejslavnějším zpracováním je však Faust Goethův. Johann Wolfgang Goethe (1749–1832) se tématem začal zabývat již v mládí. Urfausta, jehož nahrávku Radioservis uvádí v překladu Jaroslava Bílého, napsal již v letech 1772–1775. Další zpracování vyšla v letech 1790 (fragment 1. dílu), 1808 (první verze 1. dílu, revidováno 1828–1829). Druhou část dopsal Goethe v roce 1831, vydání příštího roku se však již nedožil.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.