Na pohled mohou Atoms for Peace vypadat jako superskupina pro vyznavače nezávislé hudby. Zpívá a na kytaru a piano v ní hraje frontman Radiohead Thom Yorke, na baskytaru Flea z Red Hot Chili Peppers, na bicí Joey Waroner známý vystupováním s Beckem či R. E. M. Syntezátory a programování má na starost producent Radiohead Nigel Godrich, rytmiku brazilský perkusionista Mauro Refosco.
Atoms for Peace: Amok |
Na papíře to vypadá o trochu lákavěji, než jak zní první poslech, který žádné převratné propojení světů členů na pohled nesourodé skupiny nenabízí. S každým dalším se to však mění. Hvězdně obsazená skupina původně vznikla kvůli vydání Yorkeovy první sólové desky Eraser a charakter písniček, který ocení zejména obdivovatelé nevšedních melodií, hudebních zvratů a bezvýchodné nálady Radiohead, to definuje i teď, o čtyři roky později.
Vokál z jiného světa
Pokud však k desce Amok, která je od minulého týdne k slyšení na internetu a začne se prodávat zítra, přistoupíte s tímto vědomím a budete ji brát jako svým způsobem druhou sólovku Thoma Yorkea, ukáže vám svoji vnitřní, křehkou krásu a až překvapivě pozitivní vyznění teprve časem.
Atoms for Peace - Amok (obal alba)
Je zřejmé, že zrovna Yorke se k žádnému výsledku neubírá po vyšlapaných cestách nezávislého rockového písničkářství, ale přestože se snaží zůstat jedním z nejméně předvídatelných muzikantů současnosti, forma jeho experimentu se zvukem, rytmy a kompozicí v kombinaci se způsobem zpěvu dnes tvoří rukopis. Linky, kterými píše desku Amok, jsme už do značné míry mohli tušit a číst na desce Kid A, stejně jako na nejnovějším počinu Radiohead King of Limbs. Tón a směr všemu udává kolem rytmicky přeplněných a nesnadných bicích smyček Yorkeův exaltovaný a emocionální vokál, který stále zní jako by pocházel ze světa, v němž slovo melodie znamená trochu něco jiného než v tom našem.
A trochu tu zastiňuje to podstatné. Na Atoms for Peace je totiž zajímavější, co se děje pod hlasem a kytarami. Nervózní rytmika písní jako Drowned nebo Stuck Together Pieces na sebe s každým dalším poslechem strhává pozornost.
Red Hot Chili Peppers v pražském Edenu 27. 8. 2012 (Flea)
Pokud začnete poslouchat po groovech, které udává Fleaova nenápadná, ale přesná baskytara, zjistíte, že přes chmurný zevnějšek v sobě písničky mají nebývalý optimismus a snad i dávku veselí. Rozhodně ne prvoplánovaného, ale ve světě Thoma Yorkea zatím nepoznaného.
