Nepřehlédněte ukázky v audiogalerii.
Magnetik jsou Peter van Krbetz a Miroslav Papež, který je znám rovněž jako klíčová persona kapely Moimir Papalescu and the Nihilists, se kterými minulý rok vydal debutové album Analogue Voodoo.
Na první poslech je album Magnetik legrace, na druhý poslech se zdá neposlouchatelným a až teprve třetí runda chutná skvěle. A chcete si to střihnout počtvrté. Aby vám něco náhodou neuteklo.
Deska Magnetik je navýsost sofistikovaným výletem do minulosti elektronické hudby, kdy se o Kraftwerk ještě nemluvilo jako o někdejších pionýrech, ale o vizionářích.
Znamená to syntetizátory, znamená to mašinky, znamená to elektroniku, která v podání Magnetik chutná stejně skvěle a měkce jako čerstvá broskev. Znamená to kutilskou a veselou hru se zvuky, která dokáže být i překvapivě melancholická (L'ile Mystérieuse) či deskriptivní (Voice of Generator). Pokaždé ale zábavná.
Není tedy žádným překvapením, že Kraftwerk, stejně tak jako kapely Tangerine Dream či Neu, jsou na desce propíráni stejně intenzivně, jako právě zabásnutá sousedka z malé pavlače. Zhora dolů, zdola nahoru a ještě pro jistotu z boku.
Jsou to však inspirační zdroje přiznané a půjčené know-how je využívané, nikoli kradené, není tedy třeba mířit varovným prstem na strašáka plagiátorství.
V bookletu narazíte například ještě na J. A. Gagarina, Raye Bradburyho, Stanleyho Kubricka či Zdeňka Buriana. Jak tito lidé s muzikou Magnetik souvisí, těžko říct. Soudě dle dostatečného bláznovství obou protagonistů však nějak jistě.
Magnetik - Magnetik
X Production (Manipulation Records), délka CD 43:31
Tři pecky: Morgenstern, Dynamo, Night Club Baby
Hodnocení iDNES: 
