Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šest tisíc veršů ze starověkého Řecka vypráví o zlatém rouně

  16:27aktualizováno  16:27
S novými kresbami Michala Singera a v devadesát let starém překladu, kterému přijdou na chuť hlavně nároční fajnšmekři. Tak vychází slavná Argonautika.

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika | foto: Nakladatelství Argo

Homér napsal svoji Íliadu v sedmém století před Kristem a má celkem šestnáct tisíc veršů. O pět století blíže k dnešku vznikl kratší a méně slavný epos nazvaný Argonautika. Jeho autorem je helenistický básník Apollonios Rhodský, a protože tak rozsáhlé eposy se už tehdy nenosily, příběh zlatého rouna vtěsnal do "pouhých" šesti tisíc veršů. Nakladatelství Argo, pojmenované právě podle bájných argonautů, vydává teď dílo ve zvláštní edici s obrazovým doprovodem výtvarníka Michala Singera. Jediné, co se nemění, je překlad.

V češtině stále existuje jediný, který pochází z roku 1924 od Josefa Jaroše. Určený je spíš fajnšmekrům, Jaroš totiž trval na dodržení metrického verše. "Víme o současném trendu překládat Argonautiku prozaicky. Po dlouhém zvažování a konzultacích s řadou specialistů na klasickou literaturu jsme se rozhodli pro básnický překlad, který má svou formou k původnímu textu nejblíž. A proč to nepřiznat - navazuje na českou tradici vydávání klasických textů," vysvětluje Zdena Křikavová z Arga. Antická knihovna však už asi chystá i "schůdnější" překlad Ireny Radové, který bude spíš básní v próze. "Apollonios není jednoduchý autor a při dodržení metrického verše je místy nesrozumitelný i zasvěceným čtenářům," míní Radová. Dosud však není k dispozici lepší než devadesát let starý text Jarošův. V novém vydání mají čtenáři možnost si náročné čtení vyzkoušet.

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Apollonios nejprve spravoval knihovnu v Alexandrii a vychovával faraona Ptolemaia III., po kritickém přijetí svého díla však na znamení nesouhlasu Alexandrii rozhořčeně opustil a uchýlil se na Rhodos. Odtud dostal přízvisko.
Nebyl však zdaleka jediný, kdo báji o Iasonovi, Médeie, zlatém rounu a tragické plavbě argonautů sepsal. Udělal to už zmíněný Homér, v římském písemnictví pak najdeme odkazy na pověst třeba u Ovidia. Zatímco starší díla kladou důraz spíš na činy jednotlivců - hrdinů, Apollonios se soustředí na společné jednání argonautů a také na postavu zamilované Medeie.

Podle badatelů bylo argonautů třiaosmdesát, Apollonios jich napočítal pětapadesát a všechny vyjmenovává. Nechybí silák Herakles, jeho přítel Polyfemos a chráněnec Hylás, zázračný pěvec Orfeus, Blíženci Kastor a Polydeukés a další. Mohl si dovolit své čtenáře zahltit. Zatímco totiž třeba Homérovy eposy byly určené k přednesu, a bylo tedy nutné usnadnit posluchačům i přednášejícím orientaci, v době Apolloniově už šlo o samostatné čtení.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.