Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šest tisíc veršů ze starověkého Řecka vypráví o zlatém rouně

  16:27aktualizováno  16:27
S novými kresbami Michala Singera a v devadesát let starém překladu, kterému přijdou na chuť hlavně nároční fajnšmekři. Tak vychází slavná Argonautika.

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika | foto: Nakladatelství Argo

Homér napsal svoji Íliadu v sedmém století před Kristem a má celkem šestnáct tisíc veršů. O pět století blíže k dnešku vznikl kratší a méně slavný epos nazvaný Argonautika. Jeho autorem je helenistický básník Apollonios Rhodský, a protože tak rozsáhlé eposy se už tehdy nenosily, příběh zlatého rouna vtěsnal do "pouhých" šesti tisíc veršů. Nakladatelství Argo, pojmenované právě podle bájných argonautů, vydává teď dílo ve zvláštní edici s obrazovým doprovodem výtvarníka Michala Singera. Jediné, co se nemění, je překlad.

V češtině stále existuje jediný, který pochází z roku 1924 od Josefa Jaroše. Určený je spíš fajnšmekrům, Jaroš totiž trval na dodržení metrického verše. "Víme o současném trendu překládat Argonautiku prozaicky. Po dlouhém zvažování a konzultacích s řadou specialistů na klasickou literaturu jsme se rozhodli pro básnický překlad, který má svou formou k původnímu textu nejblíž. A proč to nepřiznat - navazuje na českou tradici vydávání klasických textů," vysvětluje Zdena Křikavová z Arga. Antická knihovna však už asi chystá i "schůdnější" překlad Ireny Radové, který bude spíš básní v próze. "Apollonios není jednoduchý autor a při dodržení metrického verše je místy nesrozumitelný i zasvěceným čtenářům," míní Radová. Dosud však není k dispozici lepší než devadesát let starý text Jarošův. V novém vydání mají čtenáři možnost si náročné čtení vyzkoušet.

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Ilustrace Michala Singera z knihy Argonautika

Apollonios nejprve spravoval knihovnu v Alexandrii a vychovával faraona Ptolemaia III., po kritickém přijetí svého díla však na znamení nesouhlasu Alexandrii rozhořčeně opustil a uchýlil se na Rhodos. Odtud dostal přízvisko.
Nebyl však zdaleka jediný, kdo báji o Iasonovi, Médeie, zlatém rounu a tragické plavbě argonautů sepsal. Udělal to už zmíněný Homér, v římském písemnictví pak najdeme odkazy na pověst třeba u Ovidia. Zatímco starší díla kladou důraz spíš na činy jednotlivců - hrdinů, Apollonios se soustředí na společné jednání argonautů a také na postavu zamilované Medeie.

Podle badatelů bylo argonautů třiaosmdesát, Apollonios jich napočítal pětapadesát a všechny vyjmenovává. Nechybí silák Herakles, jeho přítel Polyfemos a chráněnec Hylás, zázračný pěvec Orfeus, Blíženci Kastor a Polydeukés a další. Mohl si dovolit své čtenáře zahltit. Zatímco totiž třeba Homérovy eposy byly určené k přednesu, a bylo tedy nutné usnadnit posluchačům i přednášejícím orientaci, v době Apolloniově už šlo o samostatné čtení.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Následky bojů na damašském předměstí Kabún (16. května 2017)
RECENZE: Češka se v Černém velbloudovi setkává s Asadem

Příběh české dívky v Sýrii, takový podtitul nese nová kniha nakladatelství Ikar. Jmenuje se Černý velbloud a napsala ji Kateřina Ash. O její totožnosti toho...  celý článek

Herec Seth Rogen v roli Steva Wozniaka ve filmu Steve Jobs režiséra Dannyho...
RECENZE: Všichni jsme nějak vadní a není důvod se stydět

Nic nepotěší více než cizí neštěstí, říká se škodolibě. Pokud to platí i v literatuře, osud hlavního hrdiny románu Všichni jsme nějak vadní musí ve čtenáři...  celý článek

Spisovatel Jostein Gaarder
RECENZE: Jak se seznamuje na pohřbech, prozrazuje Loutkář

Lidé mají různé záliby. Jeden hraje na kytaru, druhý rybaří. Ústřední hrdina románu norského spisovatele Josteina Gaardera Loutkář je však trochu jiný. Rád...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.