Slavní autoři se velice často ke svým otevřeně erotickým, často až pornografickým odbočkám oficiálně nehlásili. Stejně jako například dílko, které celou edici v roce 2006 zahájilo, Umění mrdati, které je na obálce připsáno údajnému abbému Appliquému, je obecně považováno za "utajené" dílo Vítězslava Nezvala (více zde), jsou i nyní vydané Hrdinské činy mladého donchuána Guillaumeu Apollinaireovi pouze připisovány - byť v tomto případě je "stopa" dnes už považována za prakticky zcela jistou.
Guillaume Apollinaire (1880 - 1918), jeden z nejvýznamnějších francouzských moderních básníků a mj. autor slavné básně Pásmo, sbírky Alkoholy a prvního surrealistického díla, dramatu Prsy Tirésiovy, měl ostatně k literární erotice vždy velmi blízko. Jako jeden z prvních přitáhl pozornost veřejnosti na v té době zapomenutého markýze de Sadea. I v jeho známém vlastním díle, třeba ve sbírce Básně pro Lou, najdeme řadu na svou dobu eroticky velmi otevřených veršů.
V erotické novele Hrdinské činy mladého donchuána (přeložil Petr Turek) nutí dospívajícího mladíka jménem Roger jeho náhle probuzený a neutuchající chtíč postupně svádět všechny ženské obyvatelky zámeckého sídla svých rodičů, kde tráví letní dny, a zasvěcovat je do tajů tělesné lásky. Nezastaví se před ničím, ať to jsou dveře pokojíku služebných, požehnaný stav manželky správce, dívčí nevinnost jeho sester či odmítavost vlastní tety – neexistuje pro něj žádná překážka.
V tomto díle, pokrývajícím širokou paletu erotické lásky a nevyhýbajícím se ani tabuizovanému incestu, si podle Alexandrianových Histoire de la littérature erotique (Dějin erotické literatury) Apollinaire vytvářel imaginární pohled na období svého dospívání.
Kromě Hrdinských činů mladého donchuána napsal Apollinaire s největší pravděpodobností ještě další erotickou novelu, 11 tisíc prutů aneb Rychtářovy lásky. Ta byla ve Francii od svého vzniku v roce 1907 až do roku 1970 zakázána a kolovala pouze v soukromých opisech. Novela se zabývá okrajovými erotickými aktivitami včetně nekrofilie či skatomanie.
