Apocalyptica

Apocalyptica - Hudební skupina Apocalyptica (2007) | foto: Sony BMG/Ralf Strathmann

Apocalyptica kalkuluje a volí metal

  • 2
Jak to vypadá, když se střetávají světy, bude mít možnost dnes a zítra posoudit pražské a plzeňské hudební publikum. Nejnovější album tohoto jména (Worlds Collide) totiž přijede prostřednictvím dvou koncertů představit finský smyčcový band Apocalyptica.

"Líbila se nám dvojznačnost toho názvu, proto jsme ho zvolili," vysvětluje jeden z cellistů, Paavo Lotjonen. "Lze si ho samozřejmě vyložit aktuálně politicky – a nebudeme tvrdit, že jsme to tak rozhodně nemysleli – ale v našem případě i hudebně. V muzice Apocalyptiky se přece pravidelně střetávají jinak vzdálené světy klasiky a metalu."

Byl to od nás normální kalkul
Tato unikátní kombinace se kdysi (konkrétně před jedenácti lety, kdy Apocalyptica vydala svůj debut s cellovými úpravami písniček Metalliky) zdála originální a půvabnou, leč přece jen jednorázovou nebo aspoň velmi krátkodobou záležitostí. Ale Apocalyptice se znovu a znovu daří tento koncept někam posunout a překvapit dalším nápadem a inovací.

Po instrumentálních coververzích metalových hitů začala postupně tvořit vlastní repertoár a obohacovat ho o zpěv a další prvky. Na albu Worlds Collide jsou hlavní zajímavostí duety s několika zpěváckými osobnostmi z kategorie nejtvrdšího rocku (například s Tillem Lindemannem z německé kapely Rammstein nebo s Corey Taylorem z hororových Slipknot). I díky tomu jde o album, které se nachází mnohem blíže heavy metalu než klasice. "Tentokrát v boji našich dvou krajních poloh asi jasně vítězí metal," usmívá se Lotjonen. "Ale podle mě jsme pořád od ostatních kapel tohoto žánru hodně daleko."

Pokud jde o nápad s hostujícími rockery, cellista bez ironie přiznává: "Byl to z naší strany jako obvykle normální kalkul. Nebudeme předstírat, že se každá naše další deska samovolně vyvine jiným směrem, než jakým se ubírala ta předchozí. Je pravda, že na konci turné už jsme zpravidla unaveni z aktuální muziky, kterou jsme několik měsíců neustále přehrávali, a chceme zkusit něco jiného. Ale vždycky si suše a racionálně sedneme a položíme si otázku: ‚Dá se ještě něco originálního vymyslet? Vystačíme si ještě s celly a dokážeme natočit další album tak, abychom se neopakovali?‘ Dosud jsme pokaždé na něco přišli. Ale vždycky to může být naposledy."

Přijďte se podívat, nic jsme neodflákli
Na první poslech udeří na novém albu do uší skladba Helden, v níž se představuje neznámější host této nahrávky – zpěvák kapely Rammstein Till Lindemann. Jde o poměrně dramatickou coververzi jednoho z největších hitů Davida Bowieho Heroes, a to v němčině.

"Rammstein zpívají německy a novináři vědí, že anglicky ani nekomunikují," vypráví Lotjonen. "Chcete rozhovor? Musíte mluvit německy nebo mít tlumočníka. Proto spousta lidí předpokládá, že ta němčina je naše úlitba Tillovi. Jenže kdo zná dobře hudební historii, ví, že úplně původní Bowieho verze je také v němčině. Zjistěte si to, lidi, a nedělejte předčasné závěry!" směje se Lotjonen.

Na otázku, jak si Apocalyptica při koncertech poradí s uvedenými písničkami, v nichž zpívají slavní a těžko napodobitelní vokalisté, kteří samozřejmě nemají čas s finským kvartetem objíždět jako hosté svět, cellista odpoví: "Přece nečekáte, že vám něco takového prozradím. Kdo přijde na náš koncert, uvidí a uslyší. Ale určitě je vám jasné, že jsme nic neodflákli."