Antibushovský film se dočkal aplausu

  • 9
Zřejmě zlatem by vyvážil fanoušek lístek na projekci kontroverzního dokumentu Fahrenheit 9/11 na filmového festivalu v Karlových Varech. Vstupenky na film režiséra Michaela Moora totiž zmizely během několika desítek minut. V sále se nakonec sedělo i na zemi. A na závěr publikum aplaudovalo.

Festivalové pokladny byly od chvíle, kdy byl zahájen předprodej, doslova v obležení. A zanedlouho bylo jasné, že velký sál karlovarského hotelu Thermal bude praskat ve švech.

Pocity diváků se po projekci často lišily. "Bylo to hodně emocionální i vtipné. Nevím však, jak moc mohu věřit, zda je to pravdivé či ne. Záleží na tom, jak je to sestříhané. Řekla bych, že je to dobrý film," řekla ČTK Alena Kolářová z Prahy.

"Mohl být kratší," podotkl dokumentarista Martin Dostál. Běžné publikum však podle něj není schopno rozlišit, kde jsou fakta a kde si s nimi filmař zahrává a spekuluje.

"Je to pacifistický a chytrý snímek, avšak mám pocit, že to skutečně velké dílo není. Mluví sice o důležitých věcech a je nesmírně chytře udělané, ale myslím, že zejména v té íránské části jde o velké sousto pro Moorea. Nejsem si zcela jist, jestli jeho naprostý pacifismus obstojí," řekl ČTK režisér Jan Hřebejk.

Lahůdka pro milovníky břitkých dokumentů se v první části zabývá spornými okolnostmi zvolení George Bushe, předkládá ironický portrét jeho osobnosti a kritizuje jeho údajné přehlížení teroristického nebezpečí před atentáty z 11. září 2001.

Kromě toho upozorňuje na prezidentovo údajné podněcování válečné psychózy po nich a vrací se i k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií.

Druhá část je zaměřena především na válečný konflikt v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu.

Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore v ní zaznamenal výpovědi lidí, které válka zasáhla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

"Fahrenheit 9/11 podobně jako předchozí Mooreův film Bowling for Columbine obsahuje spoustu faktů i spoustu emocí," míní šéf sekce nezávislých děl karlovarského festivalu Štefan Uhrík.

"Ale je tu jeden rozdíl: ve svém minulém snímku o školním masakru Moore zkoumal problém dostupnosti zbraní v Americe z mnoha úhlů, tady zjevně převažuje jeden jediný pohled - totiž že ho Bush opravdu štve. Což Moore přiznal už ve své knize."

Snímek již také získal několik významných ocenění. K nejvýznamnějším patří Zlatá palma z květnového festivalu ve francouzském Cannes za nejlepší film.

Při přebírání ceny tehdy Michael Moore, který proslul Bushovou kritikou už při loňském vyhlašování Oscarů, řekl, že cenu věnuje své dceři, "všem synům Ameriky, kteří jsou v Iráku, iráckému lidu a všem, kteří trpí" v důsledku akcí Spojených států.

Vyslovil také naději, že ocenění pomůže k tomu, aby mohl být film promítán ve Spojených státech, kterého do té doby američtí distributoři bojkotovali.

Po vítězství v Cannes je však všechno úplně obráceně. Film nejenže rychle našel distributora, ale po červnové premiéře jako první dokument v historii láme žebříčky návštěvnosti amerických kin. Během prvního víkendu utržil ohromujících 22 milionů dolarů.

Film je natočen atraktivní formou, v níž nechybí satira a humor, což režisér v Cannes zdůvodnil především tím, že mu šlo o to, zaujmout mladé "popcornové" publikum, jemuž je jeho film určen a které - pokud se nebaví - z kin záhy odchází.

Fotografie z filmu Fahrenheit 9/11.