Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ano, čeští filmaři kolaborovali, ale...

  16:24aktualizováno  16:24
Novým příspěvkem k v poslední době s oblibou diskutovanému tématu kolaborace českých umělců za nacistické okupace je kniha historika Lukáše Kašpara Český hraný film a filmaři za protektorátu.

Oldřich Nový a Adina Mandlová ve filmu Kristián - Oldřich Nový a Adina Mandlová ve filmu Kristián | foto: archiv

Mezi Kašparovým dílem a známou knihou na stejné téma Mraky nad Barrandovem, kterou vloni vydal publicista a "lovec nacistů" Stanislav Motl, je podstatný rozdíl, a to v metodice, zpracování i záběru.

Motl vycházel z velké části z ústních vzpomínek pamětníků, vyprávěl především příběhy několika osobností (zejména režisérů Jana Svitáka a Václava Binovce) a jeho kniha je psána šťavnatým publicistickým stylem.

Lukáš Kašpar je vystudovaný historik, což má své klady i zápory. Jeho práce s prameny je přísně vědecká, kniha je v podstatě monografií o dějinách českého filmu od konce 30. do poloviny 40. let se vším všudy. A její zpracování - nyní jsme u zmíněného záporu - chvílemi připomíná rozšířenou diplomovou práci.

Autorský styl ale lze přehlédnout, protože suma informací, kterou Kašpar čtenáři předkládá, je skutečně obdivuhodná (proto je absence jmenného rejstříku citelná a je jedinou skutečně podstatnou chybou knihy). Pozitivem je, že až na velmi drobné poznámky autor zachovává badatelský odstup, fakta pouze uvádí, jistěže interpretuje, ale čtenáři nevnucuje hodnotící, natožpak moralizující názory.

Z jeho knihy jasně vysvítá, že málokdo z českých filmařů zůstal ušetřen alespoň nějaké drobnosti, kterou lze zpětně hodnotit jako kolaboraci. Což se ostatně týká i dalšího a mnohem delšího období českých dějin, komunistického režimu.

Nic ale není černobílé. Pomalu každý "spravedlivý" Čech sice "dobře ví", kdo všechno z nacistických pohlavárů prošel ložnicí Lídy Baarové, ale to, že právě ona díky svým stykům de facto umožnila emigraci Huga Haase před jistou smrtí do Ameriky, se dozvíme málokde.

Další kontroverzní osobnost, filmový podnikatel Miloš Havel, sice s okupanty udržoval společenské i pracovní kontakty, byl to ale právě on, kdo zcela evidentně zachránil minimálně před totálním nasazením desítky českých umělců tím, že je fakticky nebo jen fiktivně zaměstnal na Barrandově.

Fakt, že se mu někteří z nich (spisovatelé Václav Řezáč či Jan Drda nebo režisér Otakar Vávra) po válce "odvděčili" soudními výpověďmi v jeho neprospěch, už jen svědčí o povahových rysech konkrétních osobností.

Kašpar se ovšem zabývá i mnohem širšími tématy než jen konkrétními osobními příběhy. Český protektorátní film zasazuje do kontextu německé kinematografie, seznamuje s propagandistickými metodami Josepha Goebbelse, vypráví o nejvýznamnějších nacistických filmových agitkách i jejich - často umělecky pozoruhodných - tvůrcích.

Vnáší systém do nejrůznějších filmových témat, která okupanti podporovali ať už z důvodů nacistické ideologie ("Krev a půda", oběť pro rodinu, práce) nebo naopak proto, aby diváky odvedli od reality (odtud podpora velkého množství dobových komedií, na které se mnozí z nás rádi dívají dodnes).

Díky Kašparovi si ale můžeme nejen "udělat pořádek" v kusých informacích o tomto smutném období, ale také si uvědomit spoustu detailů, které z dnešní časové vzdálenosti naší pozornosti unikají.

Napadlo by vás například, že Kristián Oldřicha Nového okouzloval dámy po barech v době, kdy všechno bylo na lístky a noční život se prakticky nekonal? A že "Přítelkyně pana ministra" Adina Mandlová měla údajný poměr s ministrem, který tehdy ve skutečnosti byl jen nastrčenou loutkou bez vlivu a prestiže?

Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu
Libri, 496 stran
Hodnocení iDNES.cz: 80 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.