Samotný výběr "toho nejlepšího" je samozřejmě očekávaný - představuje především písničky důvěrně známé z rádia či klipů. U mnoha interpretů se obvykle "to nejlepší" s "tím neznámějším" nekryje - Anna K. je ale naštěstí opak.
Mnohé z jejích největších hitů (Nebe, Kousek mýho já, Večírek za koncem, Večernice, Spojený království smutku a radosti, Noc na zemi, Nelítám nízko) patří skutečně k největším ozdobám jejího repertoáru i kvalitativně, po stránce hudební i textové.
Na výběru nebylo tudíž příliš co řešit a disk je dobrým úvodem pro toho, komu se tvorba zpěvačky zatím vyhýbala, i pro fanouška, který má skutečně všechny hity takto "pod střechou".
Z hlediska člověka, který Annu K sleduje již delší čas, je samozřejmě přínosnější druhá část kompletu, nosič DVD. Ten totiž kromě nevýznamné fotogalerie přináší jednak všech čtrnáct videoklipů, jednak zhruba hodinový koncertní záznam.
Klipy zdařile a zajímavě odrážejí zpěvaččin vývoj od začínající hvězdičky, která na počátku 90. let tak trochu nevěděla, co se sebou, až po sebevědomou interpretku, která má vše, co se jí týká, zcela pod kontrolou.
Koncert Anny K je v kontextu Best Of zajímavý nejen tím, že na něm zazní kromě hitů i další písně, ale zejména proto, že koncertní tvář Anny K. je přece jen trošku odlišná od studiové.
Je to dáno tím, že její výtečně muzikantsky obsazený band není totožný s neméně hráčsky kvalitními muzikanty, kteří nahrávali zpěvaččiny desky. Koncertní provedení je ale svým způsobem přímočařejší, méně "technologické" (jakkoli ani zde nechybějí elektronické základy), blíží se víc mainstreamovému poprocku. Dva možné "soundové" pohledy na jednu píseň tak přináší například nejznámější hit Nebe.
K - v "americkém" smyslu - poprockovému žánru pasuje i "normální" pódiová image, nikterak opulentní, avšak funkční vizuální výbava a způsob natočení.
Lze-li dvojdiskovému kompletu Anny K něco vytknout, je to snad jen trochu přezíravý vztah k dokumentaci. To, že nejsou nikde na obalu ani bookletu uvedeni autoři jednotlivých písniček (je sepsán jen jejich seznam bez konkrétních odkazů), se k Anně K, jež dobře zvoleným spolupracovníkům - jak sama dobře ví a vždy přiznává - za mnohé ve své kariéře vděčí, moc nehodí.
A co komplet jako celek vypovídá o "prvních patnácti letech" Anny K? To nejzásadnější: je to vlastně zázrak, že už několikrát byla v kontextu scény českého úpadkového popu zvolena za Zpěvačku roku "normální holka" (dnes už vlastně spíš "dáma"), která dobře zpívá hezké písničky.
Anna K - Best Of 93-07
Universal, délka CD 75:22
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
