Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ANKETA: Hudební publicisté tipují nejlepší český riff. Shodli se s vámi?

  16:01aktualizováno  16:01
Jak jsme avizovali minulý týden, čtenářská anketa, v níž jste hlasovali o nejlepší český kytarový riff všech dob, se shledala s velkým úspěchem a proto jsme se rozhodli také oslovit desítku českých hudebních publicistů tří generací, aby pro srovnání přispěli svými tipy a zdůvodnili je.

Michal Pavlíček byl jmenován hned třikrát, dvakrát za Pražský výběr a jednou za Stromboli. | foto: Peter Župník

Ondřej Konrád, Český rozhlas
Matadors: Get Down From The Tree
Když nepočítám fanfáru z Janáčkovy Symfoniety (ano, to je ta prezidentská), napsanou ale pro žestě a jejíž riffový potenciál kdysi využila skupina Emerson, Lake and Palmer, byť ho „přeložila“  toliko do Hammondových varhan, pak je nejen historicky první, ale také až možná dodnes nepřekonaný tuzemský kytarový riff ten, jenž vymyslel Radim Hladík do své skladby Get Down From The Tree pro skupinu Matadors tuším už v roce 1967.

Vojtěch Lindaur, Rock & Pop
Olympic: Želva
A proč? Nejspíš proto, že byl první domácí, tuzemský a voněl rumem s kofolou. Radim Hladík byl tehdy v Matadors spíš průkopníkem sól než riffů.

Jaroslav Špulák, Právo
Stromboli: Ó hory, ó hory
Když se mi nějaký riff vryje do paměti, tak se k němu vracím dlouhou dobu. Tento od Michala Pavlíčka a jeho tehdejšího projektu Stromboli takový je. Poprvé jsem tu písničku slyšel v rozhlasovém pořadu Větrník. Z mírné předehry se najednou vynořil kytarový riff, který mi ve své majestátnosti takříkajíc vyrazil dech. Hned po prvním poslechu jsem si ho zapamatoval. Je jako mohutná sopka, která se zničehonic vynoří z moře a pak se už ani nehne. Krásný riff, krásná píseň.

Antonín Kocábek, Týden
Pražský výběr: Habaděj
Nikdy jsem nebyl příznivcem „sportu v hudbě“ a s ním spojeného soutěžení a také mě překvapilo, že když posluchači vybrali Visací zámek, tak namísto nejpopulárnějšího Traktoru nezvolili raději třeba mnohem údernější riff z písně Neumětel kovový.  Na druhou stranu pro mě v rocku vždy byly silné riffy mnohem důležitější než třeba sóla. Kdybych měl hlasovat čistě za sebe a své chutě, tak bych asi zvolil Klan alternativních rockerů OTK, Nenávidím tě, hymnu už bohužel neexistujících Esgmeq nebo smrtící basový motiv Michael’s Uncle v Nezabíjej bratra. Ale je to anketa, takže by tam asi měla hrát roli  i popularita, a  pak asi Pražský výběr a Habaděj.

Petr Korál, Rock & Pop
Pražský výběr: S.O.S.
Ústřední hudební nápad téhle písně sice netvoří kytarový riff v pravém smyslu slova, přesně vzato jde o basovou figuru, ale splňuje všechno to, co se od riffu očekává. Když jsem tento motiv poprvé před více než třiceti lety slyšel, okamžitě se mi (stejně jako legendární text „Prachy jenom prachy nečekají, jen po nich sáhneš a už tě mají“) zahnízdil v hlavě a nešel z ní odstranit. Neochvějně tam sídlí dodnes – a právě tak se geniální riffy projevují.

Ondřej Bezr, iDNES.cz
Dunaj: Barvy
Při každé možné příležitosti opakuji, že Dunaj byla nejlepší česká kapela 90. let. Pro mě tedy určitě, dodávám. A rytmicky podivné riffy-neriffy na ní byly spolu se zpěvem Jiřího Kolšovského tím nejvzrušivějším. To samozřejmě neznamená, že bych nesmekal před řadou dalších českých "riffmajstrů", skvělé kusy najdeme u Hladíka i Pavlíčka a spousty dalších kytaristů. A snobismus stranou přátelé: spoustu bezvadných riffů vymyslel skutečně i Olda Říha.

Michal Pařízek, Full Moon
Psí vojáci: Russian mystic pop op. IV
Podobné soutěže a ankety mi vždycky připomínaly atletiku. Nejen proto ale volím jako nejlepší český riff století klavírní motiv Filipa Topola v písni Russian mystic pop op. IV. Vždycky pro mě byli větší rock’n’roll The Doors než více méně kterákoliv kapela s kytarou v čele, a tenhle klavírní ‚riff‘ zvedá ze židle i po těch téměř třiceti letech. Filip Topol v něm dokázal zachytit mládí, beznaděj, revoltu, flákačství, nudu; prostě téměř všechno, co patří k věci. Narozdíl od mnoha svých vrstevnic tahle píseň nezestárla ani o sekundu. O kolika skladbách z první desítky českých kytarových riffů se to dá říci?

Honza Vedral, MF DNES
Vladimír 518: Smíchov - Újezd
vybrat hiphopovou píseň v anketě o kytarový riff je trochu kacířská volba. Zvlášť když vznikal netradičně a nevymyslel ho kytarista, ale producent Mike Trafik. Ten ho dokonce původně nahrál na synťák, a pak mu linku ve studiu "přehrál" kamarád. Není nijak složitá a objevná, ale právě kytara a riff dává graffiťácké hymně z první sólovky Vladimira 518 zvířecí energii. Nevím, zda je nejlepší, ale tenhle kytarový riff rozhodně zarezonoval i mimo rámec rockové hudby a tím je výjimečný.

Petr Adámek, iReport.cz
Kurtizány z 25. Avenue: Maso
Před časem obměnili sestavu, přesto zůstalo Kurtizánám z 25. avenue to nejcennější: tvůrčí mozek Tomáše Varteckého. Ten se s ústředním riffem skladby Maso před sedmnácti lety na albu 2000? příliš nepáral: těžko si představit triviálnější kytarový motiv. Přesto je ve spojení se syrovým zvukem, hrubým vokálem tehdejšího zpěváka Simona a neurvalým textem skvělým katalyzátorem agrese. Kreténe!


Jarda Konáš, Headliner
Mňága a Žďorp: Vzlétni ptáku
Vím, že se v anketě bude tahle kapela vyjímat, ale já ten otvírák z desky Ryzí zlato prostě miluju! Mňága mě provázela celou střední a když jsem Vzlétni ptáku slyšel poprvé při poslechu v obchodě s deskama, tak jsem rovnou odložil sluchátka a běžel s Ryzím zlatem k pokladně.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.