Milan Cais, Tata Bojs:
St. Vincent, protože je originální, Swans, protože jsou nekompromisní, Sly and Robbie, protože jsou legendy a Björk, protože je to zajímavá umělkyně, i když zpívá pořád stejně...
Honza Unger, Zrní:
Letos to vypadá na opravdu silný ročník. Je toho strašně moc, co bychom rádi slyšeli, a je nám jasný, že stihneme a objevíme jenom malou část. Samozřejmě Björk, nebo Caribou, který hraje po nás, pak celá elektronická scéna, zvědaví jsme na St. Vincent, na spoustu hudby, kterou zatím neznáme a teprve poznáme, etnická muzika, třeba Kasai Allstars, Faiz Ali Faiz, kytarový duo Rodrigo y Gabriela... Ten program je fakt strašně bohatej.
Marie Kieslowski, Kieslowski:
Rozhodně Björk. Sice mě její poslední deska zcela nepohltila, mám raději její období, kdy to byla méně symfonie a více píseň, ale nevidět ji naživo, to bych si neodpustila.
Jindřich Pavliš, Clarinet Factory:
Avishai Cohen - neuvěřitelný hudebník a osobnost mnoha přesahů. Jsem zvědav i na Cinematique Orchestra a norského trumpetistu Nilse Molvaera.
Aneta Langerová:
Letos se těším speciálně, protože na Colours budou účinkovat i členové mé kapely, na které se ráda přijdu podívat, a to kapela Muff a také mé oblíbené Tara Fuki. Věřím, že zůstaneme déle a nepropásneme Björk, na jejíž vystoupení mám vždycky smůlu a většinou hraju někde jinde, tak snad to letos vyjde.
Petr Horníček, divadelní představení Loser(s):
Pro většinu je to legendární Björk, ale myslím, že si tam každý najde dalšího svého oblíbence vzhledem k bohatému programu.
Lenny:
Určitě bych moc ráda viděla Björk, poprvé naživo. Dál mám zálusk na písničkáře Josého Gonzálese a duo Rodrigo y Gabriela. A jelikož žiju v Anglii, vím jakou popularitu si tu získali Rudimental a nerada bych je na Colours zmeškala. Těším se!
Michal Pavlíček, Stromboli:
Pro mne je největší lákadlo úžasná divoženka Björk, která je světový unikát a její hudba a celá image mne velmi oslovuje.
Marek Eben, Bratři Ebenové:
Nechci mluvit za kapelu, ale počítám, že na Björk bychom určitě šli všichni, jen se obávám, že tou dobou hrajeme někde jinde. A já mám taky velkou slabost na dvojici Sly Dunbar a Robbie Shakespeare, ti mě nadchli už když nahráli s Dylanem album Infidels, neznám ty seveřany, se kterými budou hrát, ale špatně to určitě nebude.
Martha Issová, divadelní představení Krasavice interkontinentální:
Zavzpomínala bych si s Björk na pubertální léta, která jsem celkem intenzivně trávila s jejími deskami, poté se přenesla do současnosti a možná i lehce potančila s Clean Bandit, nechala se dojímat a rochnila se v sentimentu a melancholii s José Gonzálesem, načež by mě spláchla vlna jménem Faiz Ali Faiz. Nevím, co by se dělo pak, ale jedno vím jistě: Choir of Young Believers by mě po té extázi určitě trochu svlažili svým severským klidem. Zakončila bych zřejmě radostným tancem s pozitivním přáním klidu a míru celému arabskému světu pod taktovkou Imeda Alibiho. Co se týče programu divadelního, s chutí bych navštívila jakékoli představení z letošní nabídky, protože VOSTO5 jsou mojí stálicí už léta, DaeMen mě fascinující spojením fyzické dokonalosti a divadelního kouzla a na nic se z hlediště nekoukám raději, než na kolegy z Dejvického Divadla.