Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ani přes senzačnost tématu se Alabama Song k bulváru nezvrhl

  17:10aktualizováno  17:10
Beletrizovaný příběh vztahu slavného amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda a jeho ženy Zeldy vypráví francouzský spisovatel Gilles Leroy v románu Alabama Song.

Francis Scott Fitzgerald a jeho žena Zelda | foto: Profimedia.cz

"Alabama Song je třeba číst jako román, a nikoliv jako biografii Zeldy Fitzgeraldové coby skutečné osoby," zdůrazňuje autor v závěrečné poznámce. Zároveň v ní ale vypočítává nejrůznější reálné zdroje, ze kterých vycházel, a řada skutečností, o kterých vypráví, je z literární historie všeobecně známa. Alabama Song tak stojí kdesi uprostřed mezi čirou fikcí a biografií.

O autorovi

Gilles LeroyFrancouzský prozaik Gilles Leroy (1958) vystudoval tvůrčí psaní a zabývá se především americkou a japonskou literaturou. Je autorem dvanácti knih, větší úspěch zaznamenaly ty životopisné, psané v první osobě či formou deníků a charakteristické především svou upřímností a otevřeností. Román Maminka umřela (1990) zachycuje poslední chvíle života autorovy matky, v Městských sadech (1994) spisovatel rozebral minulost své rodiny, a v Ruském milenci (2002) se dokonce vrátil ke své první milostné zkušenosti s ruským, o deset let starším komsomolcem, kterou si odnesl z mládežnického zájezdu do Brežněvova Sovětského svazu v roce 1976. Román Alabama Song byl nominován na čtyři zásadní francouzské literární ceny a roku 2007 obdržel tu nejprestižnější z nich, Goncourtovu cenu.

Román Alabama Song získal v roce 2007 Goncourtovu cenu

Leroy vypráví průběh neutěšeného vztahu asi nejslavnějšího páru "jazzového věku", tedy 20. let minulého století. Ten byl dosud převážně vnímán očima jeho slavnější poloviny, předního představitele literární "ztracené generace" Francise Scotta Fitzgeralda, a to jak prostřednictvím jeho osudů, popsaných v životopisech, tak jeho vlastního díla, do něhož se reálné osudy odrážely.

Francis Scott FitzgeraldAutor Alabama Songu přichází s opačným pohledem: až na závěrečnou kapitolu, reflektující její smrt, vypráví příběh Zelda Fitzgeraldová formou podobnou deníku. Pouze "podobnou" nejen proto, že časové zařazení není vždy důsledné, ale zejména pro časové střihy mezi vzpomínkami a "současností", které jsou hlavním rysem stavby románu.

Ženský pohled se ovšem Leroyovi podařilo výtečně vystihnout – nejen stylem psaní, ale i životními postřehy, zdůrazňováním rysů, které jsou výrazně bližší ženskému než mužskému vnímání, včetně těch nejintimnějších detailů (čtenáře nemůže nenapadnout, že hlavním důvodem takto autentického průniku do ženské psychiky je fakt, že autor je gay).

Francis Scott Fitzgerald s rodinou

V Alabama Songu aby člověk pohledal postavu, které by mohl "držet palce". Ačkoliv se Leroy v konfliktním vztahu, začínajícím romanticky velkou vášnivou láskou, pokračujícím obdobím slávy dvojice coby jedněch z prvních celebrit v dnešním slova smyslu a končícím v pekle totálního rozkladu, neporozumění a nenávisti (ke kteréžto proměně de facto došlo během pár let), staví víceméně na stranu Zeldy, i ona vystupuje v románu jako žena značně konfliktní a rozhodně vzdálená onomu ideálu, za který bývala ve vrcholné době slávy dvojice považována.

Ernest HemingwayStřet talentu a nerealizovaných ambicí, neschopnost vymanit se z výchovou daných konstant povahy dcery z jižanské rodiny, přesazené do prostředí swingujícího velkoměsta a velkého světa vznikajícího showbyznysu, paralelní vztahy obou protagonistů a v neposlední řadě vyloženě negativní role tehdy mladého Ernesta Hemingwaye (vystupujícího v románu pod jménem Lewis O´Connor), který Fitzgeraldovi doslova učaroval, přičemž Leroy naznačuje i možnost jejich homosexuálního vztahu – to jsou základní témata, kolem kterých se příběh točí.

Gillesu Leroyovi se v poměrně úsporném rozměru knihy podařilo vykreslit věrohodný a psychologicky propracovaný příběh, který je přes jistou senzačnost, danou předobrazy hlavních postav, zcela vzdálen jakémukoli "bulváru pro intelektuály". Alabama Song je tak rozhodně velmi zajímavou doplňkovou četbou k tak zásadním dílům americké i světové literatury, jako je Velký Gatsby či Něžná je noc.

Gilles Leroy: Alabama Song
Přeložila Alexandra Pflimpflová, doslov Jiří Našinec
Vyd. Odeon, 184 stran

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.