Biermann, ředitel společnosti In Film, která se podílela například na výrobě snímků Martina Šulíka či nejnověji na koprodukčním titulu Všichni moji blízcí, zatím zprávu ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. "Bez komentáře," odpovídal na veškeré otázky.
Pavel Melounek ze společnosti Whisconti, jež chtěla Anglického krále točit jako první s režisérem Karlem Kachyňou a koprodukčním Fronda Filmem, však výslovně uvádí, že je Biermann oslovil. "Naší hlavní podmínkou pro případný odprodej práv je vypořádání závazků vůči panu Kachyňovi, jehož postoj v celém případu je zcela korektní a profesionální," říká Melounek. Připomíná také, že při předchozích jednáních o možném sloučení obojích práv s tehdejším jednatelem společnosti ČNTS Vladimírem Železným dospěli k jediné alternativní režisérské osobnosti přijatelné pro obě strany - Janu Svěrákovi.
Právníky zaměstnal sám Hrabal Případ Anglický král, který už pět let zaměstnává právníky, přivedl na svět sám Bohumil Hrabal. Práva na zfilmování svého románu totiž připsal několika různým osobám - čímž formulace, že jde o práva výhradní a výlučná, pozbývá platnosti. Karel Kachyňa žádal Hrabala o "výhledové" zfilmování textu Obsluhoval jsem anglického krále už v 70. letech; za tehdejšího režimu však kniha "neexistovala", Dilia tedy nemohla režiséru Kachyňovi a scenáristovi Václavu Nývltovi opci na dílo prodat. Smlouva mezi Hrabalem a státním filmem v Nývltově zastoupení přišla až v roce 1990, ale poté státní film zanikl. Zprivatizovaný Barrandov se snažil práva "zdědit" a přizvat k režii Miloše Formana - ani v jednom však neuspěl. V roce 1993 pak podepsal Hrabal smlouvu, v níž práva předal Kachyňovi a Nývltovi s tím, že jedním z producentů bude Jiří Sirotek. Filmovat se v závazném termínu nezačalo, smlouva vypršela; proto v prosinci 1995 podepsal Hrabal s Kachyňou smlouvu novou - s garancí, že ji "neuzavřel a neuzavře s žádnou třetí osobou". Kachyňa se následně spojil se společnostmi Whisconti a Fronda Film. Jenže Sirotek předložil dodatek ke smlouvě z roku 1993 datovaný dubnem 1995, v němž Hrabal naopak stvrdil vlastnictví práv výlučně Studiu Sirotek, jež si smí zvolit tvůrce - tím se stal Jiří Menzel. Do třetice má Hrabalovo oprávnění ke zfilmování Jaroslav Kohak, který však točit nehodlá. Hrabal mu prý práva upsal spíš žertem, "natruc" předchozím nesmiřitelným vlastníkům. |
Ani Kachyňovi producenti netuší, komu by Biermann film případně svěřil. V kuloárech se mluví o některém z amerických tvůrců, znovu se objevilo i jméno Miloše Formana, který tuto nabídku již jednou nepřijal. "O tom nic nevím," reagoval na Formanovo jméno Biermann. "V pravý čas se všechno dozvíte."
Po Menzelovi a Kachyňovi se tak zřejmě ocitne mimo hru i Jan Svěrák. "Mě osobně pan Biermann neoslovil, jenom jsem slyšel, že zkouší práva vykoupit, a mrzí mě to - brousil jsem si na tu látku zuby," tvrdí režisér, který v březnu začíná točit jiný svůj dlouho chystaný projekt, Tmavomodrý svět pojednávající o českých letcích v Anglii. "S britským producentem Erikem Abrahamem jsme dokonce zvažovali stejný postup, tedy odkoupit práva od obou stran sporu, ale asi jsme váhali příliš dlouho," říká nyní Jan Svěrák.