Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Andy Warhol učinil z umění byznys

  10:23aktualizováno  10:23
Byl posedlý touhou po slávě, popularitě a bohatství. A to vše se jedné z největších postav moderního umění Andymu Warholovi vyplnilo. Jeho typické obrazy znázorňující každodenní banality - polévkové konzervy či lahve od coca-coly, stejně jako portréty slavných, mu získaly proslulost. Peněz měl také dost. Vždyť za portréty, které maloval na počkání, si účtoval 25 tisíc dolarů. Jeho celkový majetek se odhadoval na desítky milionů dolarů.
Warhol fascinoval drzými nápady, tvrdil, že krása je všude a ve všem. A není rozdílu, zda na tváři hollywoodských hvězd, které portrétoval, či na plechovce Campbellovy polévky. Američana se slovenským původem okouzlila konzumní společnost a americký svět plný reklam. Warhol, nadán výjimečným talentem a motivován touhou po penězích a slávě, dokázal reklamu povýšit na umění. "Největším uměním je vydělat peníze," říkával. Jeho vztah k penězům vystihuje i plátno s dolarovými bankovkami, které vzniklo, když jedna přítelkyně Warhola požádala, aby namaloval to, co miluje nejvíce.

Na vrcholu uměleckého života se ocitl v šedesátých letech, kdy v USA vlna pop-artu dosáhla největšího rozmachu. Nesmírně pracovitý umělec zbohatl a mohl si dovolit vlastní ateliér - Továrnu, kde vznikala všechna jeho známá díla té doby. Stala se otevřeným místem střetávání a práce velkého množství lidí. Stejně tak byla místem nekonečných večírků plných nevázané zábavy, drog a skupinového sexu. V Továrně trávili čas představitelé filmu, poezie a hudby, ale i děti z bohatých rodin. Chodit sem bylo prostě módou.

Tady také začal Andy natáčet filmy. Zbožňoval sedět v pozadí a snímat mládež kamerou, v čemž se projevily jeho sklony k voyeurismu. V jeho filmech, které se vyznačovaly extrémní délkou a minimálním dějem, se z neznámých chlapců a dívek stávaly superhvězdy, kdykoli se jemu zachtělo. "V budoucnu bude každý slavný 15 minut," říkal s oblibou. Typickým filmem je Sleep, jež "líčí" šestihodinový spánek muže. Hektické období Warholovy bezstarostné tvorby osudově ukončil v roce 1968 atentát, který na něj v Továrně spáchala jedna z jeho hereček. Přežil, Z jeho života se však navždy ztratily dřívější extravagance, lehkomyslnost a nespoutanost. Místo toho jej ovládl strach ze smrti a paranoia.

Až do konce života se věnoval svému časopisu Interview a portrétování. Ročně prý zvládal 50 až 100 portrétů, mezi nimiž byla taková jména jako Mao Ce-tung, John Lennon, Elvis Presley či Marilyn Monroe. Zemřel v 58 letech na selhání srdce po banální operaci žlučníku.

V neobyčejně citlivé povaze umělce, který též psal knihy a vášnivě rád fotografoval, bylo takřka nemožné se vyznat. Mnozí jej považovali za podivína a vyšinutého blázna. Rozpornost jeho osobnosti ještě umocnil nevšední zjev, kvůli němuž se údajně velmi trápil. Hubený Warhol nesnášel, když se ho někdo dotýkal, měl bledý obličej a chladné neosobní oči. Neustále nosil typickou bílo-stříbrnou paruku.

Homosexuál Warhol měl velmi blízký vztah k matce, s níž až do její smrti sdílel domácnost. Jeho otec, který si to do USA i s rodinou namířil z východního Slovenska, zemřel, když Andymu bylo 13 let. O tom, že Warholův fenomén stále žije, se mohou v současné době přesvědčit návštěvníci umělcovy výstavy v Národní galerii v Praze.

Andy Warhol: Fragmenty - foto 1

Andy Warhol: Fragmenty - foto 2

Andy Warhol: Fragmenty - foto 3

Andy Warhol: Fragmenty - foto 4

Andy Warhol: Fragmenty - foto 5

Andy Warhol: Fragmenty - foto 6

Andy Warhol: Fragmenty - foto 7

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstavy Voayer v pražském prostoru DUP 39
VIDEO: Staňte se voyerem. Výstava ukazuje nahé ženy v sexuálních polohách

V Praze začíná kontroverzní výstava Voayer, která návštěvníkům ukazuje živé nahé ženy jako skulptury. K vidění bude tři dny v prostorách galerie DUP 39. Vstup...  celý článek

Umělec Patrik Proško
Stále se honíme za tím, abychom zanechali trvalou stopu. To je egoismus

Kdo je člověk, který zcela vědomě tvoří tak, aby jeho dílo co nejdříve zmizelo? Co ho k tomu vede a jak přemýšlí? Vyjádření vizuálního umělce Patrika Proška...  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.