Andy Warhol a Československo

Andy Warhol a Československo | foto: Arbor Vitae

Andy Warhol a Československo je téma zpracované pro celý svět

  • 3
Právě na 21. únor připadá den 25. výročí úmrtí Andyho Warhola. Pražské nakladatelství Arbor vitae nedávno vydalo knihu, která by neměla uniknout žádnému milovníkovi tohoto umělce, ale ani zájemci o kulturu 2. poloviny 20. století jako celku.

Kniha Andy Warhol a Československo je dílem fotografa Rudo Prekopa a výtvarníka Michala Cihláře. K nejužšímu kolektivu je třeba připočítat také autora unikátní grafické úpravy publikace Roberta V. Nováka.

Autoři na knize pracovali v podstatě od konce 80. let, kdy si Warholovo dílo zamilovali a začali sbírat veškeré materiály, které se jej týkaly. Postupem času se napojili na řadu osobností, které s objektem jejich zájmu měly alespoň něco společného, získávali od nich archiválie a pořizovali s nimi rozhovory. Stáli i za přípravami otevření Warholova muzea v Medzilaborcích.

Výsledkem probírky stohů materiálů je 450stránková publikace, kterou nelze považovat ani za klasickou uměleckou monografii, ani biografii, ani knihu rozhovorů či jiný běžný formát. Ze všeho nejvíc – a Novákova grafická úprava tento dojem ještě posiluje – připomíná koláž. Je knihou, která sama o sobě je artefaktem. Samotnému Warholovi by se jistě tato velmi "popartová" forma líbila.

První stránky knihy mapují rusínské, respektive československé kořeny Warholovy rodiny a přinášejí řadu mimořádně zajímavých rozhovorů s umělcovými příbuznými v čele se staršími bratry Johnem a Paulem Warholou, kteří nechají čtenáře proniknout poměrně hluboko do rodinného prostředí, ve kterém Andy Warhol vyrůstal.

Kniha Andy Warhol a Československo nakladatelství Arbor vitae

Podobně hluboko ke kořenům jdou i rozhovory se slovenskými žijícími příbuznými, dojemné jsou například přepisy korespondence mezi Warholovou matkou Julií a její sestrou. Následující kapitolu a sadu dalších dobových, ovšem výrazně mladších dokumentů, tvoří téma dosti divokého zrodu Warholova muzea v Medzilaborcích, na němž se začalo pracovat už za minulého režimu a bylo otevřeno roku 1991.

Poměrně dlouhý, na první pohled čtenářsky vděčný, ale ve skutečnosti vlastně nejméně podstatný oddíl knihy tvoří vzpomínky čtyřiceti českých osobností převážně z oblasti kultury, které se s Warholem osobně setkaly. Kromě většinou strohých postřehů o jeho způsobech chování a některých názorů na jeho umění tato vyprávění spíš jen jemně kolorují celkové ladění knihy.

Převážně úplně jiný "level" jsou výpovědi Warholových kolegů ze společenství kolem Factory (hlavně dva rozhovory s ústřední osobností Billym Namem) nebo další newyorské umělecké scény. A to včetně hudby – byť muzikanti z Velvet Underground či David Byrne potvrzují, že jejich doména je spíš hudba než mluvené slovo.

Kniha Andy Warhol a Československo nakladatelství Arbor vitae

Finále publikace je věnováno oddílu, který originálně zařazuje některá slavná Warholova díla do souvislostí, dobových konotací, ale také na ně nahlíží ze zcela originálních pohledů (viz rozbor entomologa nad obrazem Motýl ze série Ohrožené druhy).

Podle nakladatele kniha obsahuje víc než 1 200 reprodukcí, fotografií a dalšího obrazového materiálu, přičemž značná část je publikována poprvé a vychází zde díky ochotě správců Warholova odkazu, jeho bratrů Johna a Paula. Už to samo staví knihu na přední místo mezi stovkami warholovských publikací, které jsou ve světě k mání.