František Nepil, spisovatel.

František Nepil, spisovatel. | foto: ČTK

Andersen, Nepil a paní Tma učili děti nebát se

Paní Tma, duch Františka Nepila, strom Pohádkovník a cesta s baterkami noční knihovnou. Tak vypadala pro dvaadvacet dětí v brněnské Mahenově knihovně noc z pátku na sobotu, Noc s Andersenem.

Předcházelo jí několik kol soutěží, už od ledna děti malovaly obrázky a psaly příběhy. Šanci strávit noc v knihovně dostali jen ti nejúspěšnější z nich – nejmladším bylo teprve šest let, nejstarším dvanáct.

Trochu se báli všichni, kolem půlnoci je však strach přešel – paní Tma je totiž naučila nebát se a František Nepil je pozval na hostinu k oslavě jeho osmdesátých narozenin. Noc s Andersenem se u příležitosti výročí narození Hanse Christiana Andersena koná v knihovnách po celé Evropě, letos jich bylo přes osm set.

"Když se bojím, zalezu pod postel"
V Mahenově knihovně začal hlavní program už kolem osmé večer. Čtyři skupinky malých čtenářů, každá se svou lektorkou, tvoří desatero proti strachu. "Co děláš, když se bojíš?" ptají se knihovnice a děti píší osvědčené recepty boje se strachem.

"Začnu si nahlas zpívat," říká jedna sestra z šestiletých dvojčat. "Nebo zalezu pod postel," míní ta druhá. Kluci z vedlejší skupiny malují baterku a vysvětlují své lektorce: "Nejlepší je strašidla poznat, pak se jich člověk nemusí bát." Mrňous, kterého víc než strašidla zajímá jeho polštářek a plyšák, zpozorní: "Žádný strašidla přece nejsou," skoro se hádá.

Mluvčí brněnské knihovny Kateřina Pospíšilová odbíhá do přilehlé místnosti, kde se strojí paní Tma. Má lesklou škrabošku a šaty z černého tylu a zlatých hvězdiček. "Tma je důstojná a trochu strašidelná, během noci však děti zjistí, že se jí bát nemusí. Ráno najdou jen její kostým, s ránem přece tma odchází," vysvětluje připravený scénář Pospíšilová.

Po deváté večer už knihovnou chodí skupinky dětí s baterkami, zpívají si proti strachu a hledají strom Pohádkovník, z něhož pak vystoupí František Nepil. Poví dětem, jaké to je, být spisovatelem, který napsal Strašpytýlka. Nebojí se už nikdo, jen ty nejmenší trochu šimrá v břiše, ale spíš ze sdíleného tajemství než ze strachu. Navíc se během noční hostiny podávaly kromě chlebíčků i jahody.

A tak o půlnoci zalézají do spacáků ke svým domácím plyšákům spokojené děti, pro které je knihovna nejen místem, kde se půjčují knihy, ale i prostorem pro tajemné noční události, kde pohádky ožívají a kde nevládne jen paní Tma, ale i paní Fantazie.