Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ohňostroj a milion děl v Rijksmuseu. Amsterodam otevřel „chrám umění“

  10:27aktualizováno  10:27
Po deseti letech nákladné a zevrubné rekonstrukce se v Amsterodamu otevřely brány jednoho z nejznámějších muzeí výtvarného umění na světě. Do královského Rijksmusea zavítala za velké ohňostrojové show i královna Beatrix.

Královna Beatrix před Rembrandtovým obrazem při otevírání amsterodamského Rijksmusea | foto: Vincent Mentzel/RijksmuseumAP

"Chrám umění" se svými bohatými sbírkami plnými slavných děl holandských mistrů byl uzavřený od roku 2003 a jeho oprava byla nakonec mnohem delší a mnohem nákladnější, než se původně předpokládalo. Nyní se však milionům návštěvníků z celého světa představí ve zcela novém kabátě.

Začátkem dubna kurátoři definitivně dokončili instalaci sbírek a všechny umělecké předměty už jsou na svých místech, včetně největšího lákadla, kterým je Rembrandtův monumentální obraz Noční hlídka. Pro ty, kteří znali Rijksmuseum v jeho předchozí podobě, bude nová expozice překvapením.

Ohňostroj při otevírání amsterodamského Rijksmusea

Ohňostroj při otevírání amsterodamského Rijksmusea

Mistrovská díla Johannese Vermeera, Franse Halse či Jana Steena totiž ukazuje v nových souvislostech. "Změnilo se úplně všechno. Máme více než jeden milion sbírkových předmětů a dříve jsme je vystavovali podle druhu. Měli jsme galerii skla, galerii porcelánu, galerii malby. Teď jsme všechno promíchali a ukazujeme návštěvníkům příběh umění od středověku až do 20. století," uvedl ředitel sbírek Rijksmusea Taco Dibbits. Hned vedle slavných pláten je tedy k vidění například historický nábytek nebo předměty denní potřeby a lidé ve výstavních síních snadněji získají představu o duchu doby a inspiraci známých tvůrců.

Kromě náplně muzea se ale změnila i samotná budova. Zvenčí sice zůstalo všechno při starém a náměstí Museumplein dál vévodí cihlový palác, který v 19. století navrhl architekt Pierre Cuypers. Vnitřní uspořádání je ale jiné a nejnápadnější změnou je nová vstupní hala zahloubená pod terénem, která je doslova zaplavená světlem díky celoskleněnému stropu.

Právě nová hala však ukazuje, že rekonstrukce se neobešla ani bez vášnivých debat, kontroverzí a chyb. Hala se totiž nachází pod úrovní terénu ve městě, které je protkáno hustou sítí kanálů a prakticky leží na vodě. Návštěvníci tedy do muzea vstupují pod úrovní mořské hladiny, což vzbuzuje otázky, zda jsou budova a její sbírky s nevyčíslitelnou hodnotou dostatečně chráněny před zatopením.

Nepříjemnosti nicméně doprovázely rekonstrukci od samého začátku a podepsaly se na neradostné celkové bilanci. Při zahájení oprav se mělo zato, že brány muzea se znovu otevřou za pět let a že stavební práce podle projektu španělských architektů Antonia Cruze a Antonia Ortize budou stát 272 milionů eur (asi sedm miliard Kč). Nakonec ale po četných komplikacích stavba trvala dvakrát tak dlouho a stála 375 milionů eur (téměř deset miliard Kč).

Královna Beatrix před Rembrandtovým obrazem při otevírání amsterodamského

Královna Beatrix před Rembrandtovým obrazem při otevírání amsterodamského Rijksmusea

Před sobotním slavnostním otevřením byly ale všechny problémy zapomenuty. Nizozemci už si v předprodeji koupili na 50 tisíc lístků a přestřižení pásky, což měla udělat královna Beatrix, sledovali na místě i v přímém přenosu v televizi.

Díky zpřístupnění Rijksmusea se náměstí Museumplein opět stane jedním z největších turistických magnetů Amsterodamu. Už loni na podzim se tady po devítileté rekonstrukci za 130 milionů eur (asi tři miliardy Kč) otevřelo městské muzeum Stedelijk. Letos v květnu se pak návštěvníci po půlroční přestávce dočkají zprovoznění populárního Van Goghova muzea.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.