Mezinárodní porota každoročně v Praze vybírá laureáta, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury. Sošku dostávají všichni laureáti ceny pojmenované po slavném pražském rodákovi. Stejně tak odměnu 10 tisíc dolarů (nyní asi 187 300 korun). Předchozími nositeli ceny jsou například Philip Roth, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke, Václav Havel nebo Daniela Hodrová.
"Pamatuji si, že když jsem Kafkovo dílo přečetl v šestnácti letech poprvé, změnil se mi svět. Připadalo mi, že na světě není vůbec nic jisté," řekl poté, co si převzal cenu. Pro české čtenáře je podle pořadatelů jeho dílo významné i tím, že stál na počátku seznamování českých čtenářů s izraelskou literaturou začátkem 90. let. Přitažlivost jeho díla tkví především v tom, že Amos Oz je vynikajícím vypravěčem, říkají organizátoři. Cena Franze Kafky se uděluje vždy za celou dosavadní tvorbu žijícího autora.
Oz je jedním z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, jehož díla se těší značné oblibě i u českých čtenářů. Jeho rozsáhlé beletristické a publicistické dílo je přeloženo do více než čtyř desítek jazyků a on sám je považován za jednoho z předních izraelských spisovatelů a intelektuálů. Literaturu také vyučuje na univerzitě. V roce 1965 mu vyšla první sbírka povídek (Arcot ha-tan, česky Země šakalů) a od té doby publikoval více než 25 knih.
Od konce 60. let patří Oz k předním zastáncům dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci a Izraelci potřebují podle Oze férový rozvod. "Češi a Slováci nám ukázali, jak toho docílit bez krveprolití," tvrdí Oz, který je stále členem hnutí Šalom Achšav (Mír nyní či Okamžitý mír), levicové nevládní organizace, která vznikla v roce 1977 během egyptsko-izraelských mírových jednání. Hnutí se snaží přesvědčit izraelskou vládu, že dohody s palestinskými Araby a sousedními arabskými zeměmi musí být dosaženo výměnou za územní ústupky.
Znepokojivý portrét izraelské venkovské komunity a neustálé hledání líčí i v do češtiny právě přeloženém povídkovém cyklu Scény z venkovského života, jehož postavy a příběhy pocházejí ze stejné vesnice. Úzké lidské vztahy dobře poznal Oz v kibucu, kam se dostal ve 14 letech a žil do svých 47 let. "Byla to nejlepší univerzita života," dodal.
