Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Československo nám ukázalo cestu, říká držitel Kafkovy ceny Amos Oz

  10:02aktualizováno  10:02
Literární Cenu Franze Kafky ve čtvrtek převzal na Staroměstské radnici v Praze izraelský spisovatel Amos Oz. Odváží si z Prahy bronzovou sošku, zmenšenou verzi pomníku Franze Kafky od Jaroslava Róny.

Amos Oz při pražské návštěvě za účelem převzetí Ceny Franze Kafky (2013) | foto:  František Vlček, MAFRA

Mezinárodní porota každoročně v Praze vybírá laureáta, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury. Sošku dostávají všichni laureáti ceny pojmenované po slavném pražském rodákovi. Stejně tak odměnu 10 tisíc dolarů (nyní asi 187 300 korun). Předchozími nositeli ceny jsou například Philip Roth, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke, Václav Havel nebo Daniela Hodrová.

Amos Oz při pražské návštěvě za účelem převzetí Ceny Franze Kafky (2013)

"Pamatuji si, že když jsem Kafkovo dílo přečetl v šestnácti letech poprvé, změnil se mi svět. Připadalo mi, že na světě není vůbec nic jisté," řekl poté, co si převzal cenu. Pro české čtenáře je podle pořadatelů jeho dílo významné i tím, že stál na počátku seznamování českých čtenářů s izraelskou literaturou začátkem 90. let. Přitažlivost jeho díla tkví především v tom, že Amos Oz je vynikajícím vypravěčem, říkají organizátoři. Cena Franze Kafky se uděluje vždy za celou dosavadní tvorbu žijícího autora.

Oz je jedním z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, jehož díla se těší značné oblibě i u českých čtenářů. Jeho rozsáhlé beletristické a publicistické dílo je přeloženo do více než čtyř desítek jazyků a on sám je považován za jednoho z předních izraelských spisovatelů a intelektuálů. Literaturu také vyučuje na univerzitě. V roce 1965 mu vyšla první sbírka povídek (Arcot ha-tan, česky Země šakalů) a od té doby publikoval více než 25 knih.

Od konce 60. let patří Oz k předním zastáncům dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci a Izraelci potřebují podle Oze férový rozvod. "Češi a Slováci nám ukázali, jak toho docílit bez krveprolití," tvrdí Oz, který je stále členem hnutí Šalom Achšav (Mír nyní či Okamžitý mír), levicové nevládní organizace, která vznikla v roce 1977 během egyptsko-izraelských mírových jednání. Hnutí se snaží přesvědčit izraelskou vládu, že dohody s palestinskými Araby a sousedními arabskými zeměmi musí být dosaženo výměnou za územní ústupky.

Znepokojivý portrét izraelské venkovské komunity a neustálé hledání líčí i v do češtiny právě přeloženém povídkovém cyklu Scény z venkovského života, jehož postavy a příběhy pocházejí ze stejné vesnice. Úzké lidské vztahy dobře poznal Oz v kibucu, kam se dostal ve 14 letech a žil do svých 47 let. "Byla to nejlepší univerzita života," dodal.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.