Baraka, vlastním jménem Everett LeRoi Jones, měl umělecké kořeny v hnutí beat generation. V roce 1958 založil nakladatelství Totem Press, které vydávalo mj. pozdější hvězdy této literární scény Jacka Kerouaka a Allena Ginsberga. Patřil také k básníkům, kteří svou tvorbu veřejně recitovali na základě hudebního doprovodu.
V roce 1968 si změnil jméno v roce 1968 po své konverzi k muslimskému náboženství. Za svou tvorbu, například hru Dutchman či jazzovou kritiku Blues People: Negro Music in White America, získal uznání a četná prestižní ocenění, přednášel i na předních univerzitách.
Kritici mu vyčítali, že přispěl k radikalizaci černošské komunity, odmítal nenásilný boj proti rasismu a volal po zbraních i násilí proti původcům nespravedlnosti, jakož i vůči bělochům, ženám či homosexuálům. Býval obviňován z antisemistismu, protože přičítal Izraelcům podíl na teroristických útocích z 11. září 2001.
"Asi žádný spisovatel v 60. a 70. letech nebyl radikálnější či více polarizující, než někdejší LeRoi Jones, a nikdo jiný v éře boje za občanská práva neudělal více pro přenesení politických debat do světa umění," napsala agentura AP a připomněla, že svého času se FBI bála básníka jako potenciálního "vůdce panafrického hnutí v USA".
LeRoi Jones: Odkaz (lidu Blues)Na jihu spí proti (přeložil Jan Zábrana, vybráno z antologie Josefa Škvoreckého a Lubomíra Dorůžky Jazzová inspirace, Praha 1966) |
