Teď si Andy García troufl na režijní prvotinu Ztracené město, již věnoval právě téhle době. Proč?
"Protože já sám jsem produktem toho příběhu," vysvětluje hrdina Dannyho parťáků, Kmotra III či Neúplatných, čerstvý laureát ceny karlovarského festivalu za přínos světové kinematografii.
S Murrayem a Hoffmanem
"Jako dítě jsem musel opustit svou vlast a její kulturu, ale rychle jsem si uvědomil, že bych mohl ve filmech nejen hrát, ale také je točit. A že hned první vlastní snímek chci věnovat právě svým kořenům," vyznal se elegantní muž se vzhledem španělského granda, který ve Ztraceném městě také hraje hlavní roli kabaretiéra – jednoho ze synů rodiny rozvrácené politickými událostmi.
Před kameru pozval své slavné kolegy Billa Murraye či Dustina Hoffmana, přesto na svůj projekt, kterému ve zkratce říká "Casablanca s hudbou", sháněl peníze plných šestnáct let. A připravovat jej začal ještě o několik roků dřív. Hodilo se mu, že coby herec potkal režisérské velikány F. F. Coppolu, Briana De Palmu či Stevena Soderbergha.
"Bylo to požehnání, využil jsem každou příležitost, jak se od nich něco naučit. Herec, ať chce nebo ne, má k režisérovi při práci hodně blízko," vypráví. Přestože Ztracené město považuje za rodinnou ságu, nikoli politickou reakci na dějiny, přiznává García, že se politice nemohl vyhnout.
"Film vychází ze skutečnosti, jejíž součástí byly bohužel velmi temné události – včetně osobního podílu Che Guevary na popravách," připomíná jméno revolucionáře, které časem získalo romantický nádech. García to připisuje nevědomosti. "Ani mnozí západní liberálové dodnes nevědí, jak je na tom Kuba s lidskými právy, jak tam lidé trpí. Čím dříve budou svobodní, tím líp,"doufá.
Jinak bych tu nebyl
Ač v jeho filmu zazní věta, že Kubu si člověk nemůže vzít s sebou, sám García s ní tak docela nesouhlasí. "Každý exulant si něco odnáší – já třeba španělštinu, slabost pro kubánské doutníky, rum Bacardi a hlavně lásku ke kubánské hudbě od taneční po folklor," říká nositel dvou cen Grammy, jenž napsal hudbu také pro svůj film. Slyšel prý, že se Ztracené město na Kubě dokonce tajně promítá z pirátských kopií.
Jako exulant souhlasí García s Milošem Formanem, že američtí přistěhovalci z totalitních režimů jsou vůči daru svobody citlivější a vnímavější než rodilí Američané. "Je to tak, kdo zažil útlak, svobody si víc cení," prohlašuje. Našel ji v Americe podle svých představ? "Stoprocentně. Našel jsem tam svobodu jít za svým snem a prosadit jej. Jinak bych tu dnes s vámi nebyl," připomněl hvězdný host festivalu.
