Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alvar Aalto stavěl pro malého člověka

  11:04aktualizováno  11:04
Fin Alvar Aalto prý patří do pětice nejdůležitějších architektů dvacátého století. A vskutku ta slova Katariiny Pakomaové, kurátorky Muzea Alvara Aalta ve finské Jyväskylä, nejsou příliš nadnesená. Dokládá to i komorní výstava Domy Alvara Aalta - Nadčasovost výrazu, která se do 3. února koná v pražské Galerii Jaroslava Fragnera.
Aalto (1898-1976) do Finska dovezl ve třicátých letech z Evropy funkcionalismus. Směr, který člověku nabídl moderní bydlení, kde zdobné serepetičky nahradila okázalá strohost. Funkcionalismu se vytýká, že v něm člověk pozvolna ztrácel svou individualitu - a přitom právě o "malého člověka" šlo Aaltovi především. "Velmi brzy si našel svou vlastní organickou, humánní formu výrazu. I při zakázkách velkých veřejných budov v padesátých letech se snažil o lidské měřítko," vysvětluje Pakomaová.

Chladnou chromovou ocel obvyklou u moderních architektů u něj nahradilo hladké dřevo (třeba sosna), místo betonu rád používal cihly. Funkcionalisté byli rovněž napadáni, že se starají víc o venkovní vzhled budov než o jejich vnitřek. Aalto domy navrhoval do nejmenších detailů včetně svítidel. Na interiérech postupně pracovaly jeho obě manželky, které zaměstnával v kanceláři.

Pražská výstava ukazuje u nás neznámou tvář Alvara Aalta. Proslulé a i v Česku viděné (na výstavě v Emauzském klášteře v osmdesátých letech) jsou totiž především jeho velké realizace - budova deníku Turun Sanomat v Turku, Technologický ústav v Otaniemi či obytný výškový dům Neue Vahr u Brém. Nynější expozice představuje soukromé vilky. Nejznámější z nich je luxusní Maison Carrée v Bazoches-sur-Guyonne u Paříže z druhé půle padesátých let. Obchodník s uměním a diamanty Louis Carré si ji objednal jako místo pro předvádění svých nejcennějších klenotů. A současní majitelé vilu střeží stejně bedlivě, jako si Carré hlídal své diamanty.

"Do většiny těchto rodinných domů je těžké se dostat. Veřejnosti je zpřístupněno jen pár: Vila Mairea v Noormarkku nebo takzvaný Experimentální dům v Muuratsalo. Kdo má to štěstí, zjistí, že nábytek uvnitř je moderní i dnes," tvrdí Arne Heporauta z Nadace Alvara Aalta. Na šestnácti zdokumentovaných stavbách je dobře vidět architektův vývoj. Od klasicistního Domu Terho Mannera z roku 1923 až po Vilu Skeppet z konce 60. let, již navrhl pro svého životopisce Göräna Schildta jako "dům, kvůli kterému zůstane ve Finsku".

Aaltova tvorba nicméně nebyla v jeho domovině vždy přijímána s nadšením. V sedmdesátých letech se proti němu zvedla vlna mladých studentů architektury. "Dnes se v Aaltově duchu u nás příliš nestaví. Každý by takového architekta obvinil z nápodoby. Ale třeba jeho propojení venkovního světla s interiérem se využívá dál," říká Katariina Pakomaová.

Vedle nákresů a modelů vil je v Praze k vidění i Aaltův nábytek, svítidla a vlnité vázy, které se dobře prodávají i u nás. Z Fragnerovy galerie se výstava přesune do brněnské Galerie architektury, kde proběhne od 11. února do poloviny března.

Vila Maison Carré, již finský architekt navrhl pro klenotníka Carrého.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Kája Saudek ve svém ateliéru v roce 2006
VIDEO: Každý den kreslil. Otevírá se retrospektiva Káji Saudka

V neděli to budou dva roky od chvíle, kdy zemřel malíř Kája Saudek. Muzeum Českého krasu v Berouně nyní připravilo retrospektivní výstavu Kája Saudek -...  celý článek

Akt stojícího muže a ženy, Pablo Picasso, 1969
Jako ve Vídni. Liberec láká na Picassa, Dalího i rakouské radikály

Prostory Oblastní galerie Liberec od pátku až do října zaplní díla Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Salvadora Dalího a dalších velikánů výtvarného umění....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.