Přestože se dali dohromady už v roce 1989, aktuální deska Alternative Light Source je teprve jejich třetí studiový počin.
Totiž, jejich... Zatímco v devadesátých letech Leftfield působili jako dvojice s neotřelým přístupem ke komponování taneční hudby, jejím kombinováním s reggae, dubem a hojným využíváním hostujících zpěváků, posledních pět let jde o jednočlenný projekt Neila Barnese.
Alternative Light SourceAutor: Leftfield CD, 399 korun |
Ten jej oprášil nejdřív kvůli koncertům, že mezi nimi chystá nové album, bylo spíše překvapením. Zvlášť s ohledem na to, že obě předchozí desky Leftism a Rhythm and Stealth patří mezi zásadní nahrávky v historii elektronické taneční hudby. A navázat na ně samozřejmě není jen tak.
Žádné revoluce
Hned na úvod je třeba říct, že situace z raných devadesátých let, kdy Leftfield například přiměli Johnnyho Rottena ze Sex Pistols zpívat v taneční skladbě Open Up, se neopakuje. Deska Alternative Light Source překvapuje pouze tím, že vůbec vznikla, a evidentně nemá ambici posunovat vývoj dopředu. Což neznamená, že není dobrá.
Barnes na ní ukazuje poměrně silný rukopis, jímž kdysi položil základy nejen progresivnímu housu. Místo na nahrávce mají především atmosférické a náladotvorné skladby s delší stopáží, jako úvodní Bad Radio nebo Universal Everything.
Leftfield jimi kromě svého inspirativního hudebního rozhledu ukazují i to, že si umějí počkat na správný okamžik, v němž udeřit.
V tomto případě zásadní skladbou desky Head And Shoulders, do níž přizvali vzývané postavy současné britské nezávislé scény – dvojici Sleaford Mods.
Jejich neodolatelně podivínské štěkání do mikrofonu dává desce, která zaujme především svou texturou a všeobjímajícím a pohlcujícím klidem, potřebný kontrast. Potřebný pocit, že uprostřed všeho toho rozjímání s Leftfield bez hranic není namístě usnout.
Návrat v dobrém
Ať už si o taneční éře devadesátých let plné excentrických rozesmátých tváří, chlupatých kalhot a bezstarostného vzývání rytmů můžete s odstupem myslet cokoliv, album Alternative Light Source je z těch, které připomínají, že to tehdy přece jen nebyla úplně slepá vývojová větev.
A že za všudypřítomným, či spíše viditelným hédonismem tanečních parties se skrývalo dost kreativity a odvahy. Je to dobrá retro deska.
