Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alpské vrcholky, bazény. I tady čtou spisovatelé

  9:00aktualizováno  9:00
Ve švýcarském Leukerbadu, městečku obklíčeném Alpami, se na tři dny už po devět let scházejí světoví spisovatelé. Jejich hojně navštěvovaná čtení a diskuse dokazují, že vnímat literaturu lze takřka kdekoliv: v lázních stejně jako na horském vrcholu, na nádraží, nad vodopádem nebo na terase hotelu.

Tradicí festivalu, který založil švýcarský nakladatel Ricco Bilger a který se koná s podporou města, kantonu a kulturní nadace Pro Helvetia, jsou půlnoční čtení na horském vrcholu Gemmi ve výšce dva tisíce tři sta metrů, který je s Leukerbadem spojen lanovou dráhou.

Na čtenáře tam letos čekala literárně-hudební performance nazvaná Zpívající železa, okovy a koleje.

Nejzajímavější místo na světě

Více než na prostorách však záleží na skladbě autorů, a ta v roce rozšíření Evropské unie přála literaturám střední a východní Evropy. Polák Andrzej Stasiuk a Ukrajinec Juri Andruchowytsch představovali knihu svých esejů Moje Evropa, které německá kritika označuje za jedny z nejpůsobivějších evropských úvah.

Dílo mělo na festivalu i filmovou obdobu - dokument nazvaný Ve středu („W Srodku“), který evokoval atmosféru rozlehlých polských plání, ukrajinských měst, komunistické architektury a postkomunistického života.

Oba spisovatelé, z nichž jeden žije v městě na okraji Karpat a druhý v odlehlé vesnici v Beskydech, v něm provázeli oblíbenými místy a uvažovali o středoevropské historii - a přes všechnu šeď, polorozbořené továrny a neutěšená nádraží, které v dokonale upraveném švýcarském středisku působily jako výjev z jiného světa, to byl pohled láskyplný.

Andruchowytsch v dokumentu poznamenal, že to nejdůležitější, co si přiváží z cest po západní Evropě, je radost z návratu. A Stasiuk s pohledem upřeným na zamlženou pustinu přemýšlel, že v západní Evropě by snad ani nedokázal psát - zaplněné a uspořádané prostředí neskýtá prostor pro fantazii, nezbylo už nic, co myšlenkami zaplňovat.

V diskusi se švýcarským nakladatelem označil Andruchowytsch tento díl Evropy za nejzajímavější část světa - přechod, hmotu v pohybu, kde je stále co objevovat.

Velkou pozornost si v Leukerbadu získala německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová. Autorka, která se stále vrací k traumatům z rumunské diktatury, začala odlehčeně: představením hravých koláží, básní tvořených výstřižky z novin a časopisů.

„Začaly vznikat na cestách, abych nemusela psát pohledy. Nesmírně mě to baví,“ vysvětlovala Müllerová. Na dalším čtení uvedla novou knihu Král se uklonil a zabil (Der König verneigt sich und tötet), poeticko-politické pojednání o zkušenostech života v diktatuře a jazyku v totalitním státě.

Nepředstavitelná Evropa?

O blízkosti literatur Polska, Maďarska a Česka diskutovali český básník Petr Borkovec, švýcarská publicistka a básnířka slovenského původu Ilma Rakusa, maďarský autor Péter Zilahy a rakouský nakladatel Franz Hammerbacher. Ten s velkou péčí v nakladatelství Edition Korrespondenzen usnadňuje středoevropským autorům vstup do německého prostoru.

Petr Borkovec zhodnotil zájem českých čtenářů o středoevropskou lyriku jako tristní, jako příklad uvedl počet prodaných kusů posledního svazku nositele Nobelovy ceny, Czeslawa Milosze - 350 kusů.

„Přístup do Evropské unie nic nevyřeší. Jak říkají čeští politici: neumím si to představit,“ podotkl Borkovec. Péter Zilahy se vstupem do unie zase očekává pokles zájmu západních literatur o tu středoevropskou - „staneme se méně exotičtí“.

I když ne všechny diskuse spojovalo evropské téma, festival mezi podobnými setkáními vynikal zaujetím a citlivou volbou jednotlivých autorů. Východnímu kouzlu propadla i jedna z nejpopulárnějších německých autorek, rodačka ze Západního Berlína Judith Hermannová, která prohlásila, že by ráda žila v Polsku.

Ale i východní Evropa se může mnohé učit od Západu. Třeba celospolečenskému zájmu o literaturu a způsobům její podpory. Z více než čtyři hodiny cesty vzdáleného Curychu přicestovaly do Leukerbadu dvě právničky.

A vracely se nadšené, s koupenými knihami představovaných autorů. „Já vlastně mnohem častěji než do kina, na hudbu a do divadla chodím na literární čtení,“ podotkla jedna z nich.

SPISOVATEL V ŽUPANU. „Četl jsem před lidmi, kteří jedí, mluví a cinkají skleničkami, ale poprvé před těmi, kteří plavou,“ podotkl německý autor Peter Wawerzinek, jehož čtení občas přerušilo šplouchnutí. Pro jeho knihu o moři to bylo docela příhodné.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.