Plakát k německé výstavě Alois Nebel - Život podle jízdního řádu

Plakát k německé výstavě Alois Nebel - Život podle jízdního řádu | foto: Labyrint

Alois Nebel vyšel německy. Je prý někým mezi Švejkem a Donem Quijotem

  • 9
Celá trilogie kultovního komiksu Alois Nebel, který se stal vloni základem úspěšného celovečerního animovaného filmu, vyšla v polovině února německy. Po polštině je němřina druhým jazykem, do kterého byl komiks Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 přeložen.

Literární dům ve Stuttgartu k příležitosti vydání německé verze připravil ve spolupráci s autory Jaroslavem Rudišem a Jaromírem 99 velkou výstavu Alois Nebel – Život podle jízdního řádu. Na vernisáži ve středu 7. března vystoupí také kapela Priessnitz. Výstava potrvá do 25. května a bude putovat po dalších německých městech.

Spisovatel Jaroslav Rudiš, výtvarník Jaromír 99, VJ Clad a Priessnitz Nebela zároveň představí na několika literárně-hudebních večerech – v Curychu (8.3.), na knižním veletrhu v Lipsku (16.3.), v Sulzbach-Rosenbergu, Hausachu, Mnichově a Berlíně.

Německé vydání Aloise Nebela v překladu Evy Profousové (vydalo nakladatelství Voland & Quist) vzbudilo ihned velký zájem německých novinářů. Dvě celé tiskové strany v sobotní kulturní příloze mu věnoval přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Chválí nejen mimořádné literární a výtvarné kvality příběhu, ale také volbu nelehkého tématu.

„Je to oslnivý komiksový román. Autoři přiblížili eposem o železničáři Aloisi Nebelovi Čechům dlouho potlačovanou část jejich nedávných dějin,“ napsal o komiksu Dirk Schümer, který se v esejistické reportáži vydal na sněhem zapadané Jesenicko. Putuje po místech, kde se Nebelův příběh odehrává, hledá stanici Bílý Potok a navštíví také koncert kapely Priessnitz.

Pasivního pozorovatele Nebela, jehož nádražím se valí nekonečné vlaky z temných dějin střední Evropy, přirovnává k modernímu romantickému Donu Quijotovi: „Baculatý Alois tu stojí sám proti těm, kdo vyhánějí a vydávají rozkazy – malý nádražák proti velkým vůdcům. To může skončit jedině na ulici, v blázinci, nebo ve vězení.“

Mirko Schwanitz z rozhlasové stanice WDR 3 Nebela naopak vnímá jako moderního Švejka, obyčejného, dobrosrdečného proletáře, jemuž osud daroval více moudrosti, než kolik dosáhne vystudovaná elita. „Možná tohle způsobilo jedinečný úspěch komiksu, možná proto oslovuje srdce mladých i starších čtenářů. A to i přes ožahavé téma česko-německých vztahů.“

Všech dílů komiksu o samotářském výpravčím vlaků ze stanice Bílý Potok se od vydání prvního svazku v roce 2003 prodalo již 25 tisíc. Komiks vyšel také polsky, byl uveden jako rozhlasová a divadelní hra a filmovou adaptaci Tomáše Luňáka v České republice dosud vidělo přes 100 tisíc diváků. Po aktuálním uvedení na Slovensku vstoupí film v březnu do francouzské a v létě také do německé distribuce.

Jaroslavu Rudišovi zároveň v březnu vycházejí dva překlady jeho knih – v nakladatelství Luchterhand německý překlad románu Potichu (pod názvem Stille in Prag) a v pařížském nakladatelství Books Éditions francouzský překlad posledního románu Konec punku v Helsinkách (La fin des punks à Helsinki).