Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní divadlo se vrátí v čase. Zakusí hladomor a kolektivizaci

  10:23aktualizováno  10:23
Neznámá opera Aloise Háby Nová země, odehrávající se v hladomorem zasaženém Sovětském svazu, se v pátek po téměř osmdesáti letech dočká premiéry v pražském Národním divadle. Zazní v poloscénickém provedení a pouze jednou.

Banner propagující operu Nová země | foto: Národní divadlo

Hába (1893–1973), rodák z Vizovic, byl průkopníkem nových postupů v klasické hudbě, proslul svými mikrointervalovými skladbami, a to především ve čtvrttónovém ladění.

Šéf Opery Národního divadla Petr Kofroň, který Novou zemi hudebně nastudoval, chce tímto způsobem v letošním Roce české hudby upozornit právě na autora, jenž byl zvláštním samorostem. „Hába vždycky stál tak trochu mimo. Se svými čtvrttóny i svým vztahem k socialismu byl podezřelý všem režimům,“ poznamenává.

Nejznámějším Hábovým dílem je čtvrttónová opera Matka, která měla premiéru ve Velké opeře (dnešní Státní opeře) 5. května v roce 1947, tedy v době, kdy byl skladatel jejím ředitelem.

Na rozdíl od Matky je Nová země zkomponovaná „standardně“, v půltónech. Předlohou pro libreto Ferdinanda Pujmana byla povídka ruského prozaika Fjodora Gladkova napsaná po jeho návštěvě komuny Avangard na Ukrajině v roce 1928.

Opera se nevyhýbá extrémně naturalistickým scénám. Byl to právě námět, zabývající se kolektivizací a hladomorem, který znemožnil veřejné uvedení, a to jak ve třicátých letech, tak po komunistickém puči. Nejdříve panovaly pochybnosti o vhodnosti obhajoby kolektivizace zemědělství či hudební citace budovatelské Internacionály a po roce 1948 nechtěli komunisté otevřeně mluvit o hladomoru na Ukrajině s miliony obětí.

Sestřelí letadlo

Opera odráží z dnešního pohledu naivní postoje československé předválečné avantgardy, do níž Hába patřil. Ta byla totiž převážně levicově orientovaná. Dramaturg Ondřej Hučín však upozorňuje, že v době, kdy Nová země vznikla, se v Československu ještě nevědělo, že ukrajinský hladomor byl genocidou řízenou z Moskvy. „Hába s Pujmanem nebyli žádní fanatici,“ podotýká.

Pro Čecha může být překvapivé vyznění libreta, totiž že před hladomorem zachránila Ukrajinu právě kolektivizace.

S touto skutečností se chtěl vyrovnat i režisér Miroslav Bambušek. „Pokusíme se zpřítomnit téma, které je v opeře potlačeno, tedy souvislosti hladomoru na Ukrajině s kolektivizační politikou. Výchozí situací inscenace bude sestřelení letadla nad Ukrajinou. Z něho se zachrání šest turistů, kteří zakusí to, co zakoušeli lidé v této zemi za velkého hladomoru. Dějiny se opakují,“ vysvětluje režisér.

V inscenaci, k níž scénu a kostýmy navrhla Jana Preková, vystoupí například pěvci Pavol Remenár, Lucie Hilscherová nebo Josef Moravec.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír Mišík se synem Adamem ve filmu Nechte zpívat Mišíka
GLOSA: „Večernice“ v duetu Mišíků působí spíš jako reklamní trik

Pro film Bajkeři vznikl duet Vladimíra Mišíka se synem Adamem. Nazpívali otcův legendární hit Variace na renesanční téma a vyvolali tím vášnivé polemiky. Což...  celý článek

Primavera Sound 2014: Arcade Fire
RECENZE: Arcade Fire v novince vsadili na retro, závěr trochu nudí

Přízeň, kterou si kanadská kapela Arcade Fire získá svou aktuální deskou u posluchačů, se asi bude lámat podle toho, jak kdo má, nebo nemá rád „osmdesátkový“...  celý článek

Mezi hlavní hvězdy 14. ročníku festivalu patřili američtí Ghostface Killah.
Šestnáctý Hip Hop Kemp uvítá legendu. Peníze v hotovosti nepotřebujete

Po multižánrovém Rock for People se do Festivalparku v Hradci Králové stěhuje úzce zaměřená přehlídka Hip Hop Kemp, největší svého druhu v Česku.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.