Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní divadlo se vrátí v čase. Zakusí hladomor a kolektivizaci

  10:23aktualizováno  10:23
Neznámá opera Aloise Háby Nová země, odehrávající se v hladomorem zasaženém Sovětském svazu, se v pátek po téměř osmdesáti letech dočká premiéry v pražském Národním divadle. Zazní v poloscénickém provedení a pouze jednou.

Banner propagující operu Nová země | foto: Národní divadlo

Hába (1893–1973), rodák z Vizovic, byl průkopníkem nových postupů v klasické hudbě, proslul svými mikrointervalovými skladbami, a to především ve čtvrttónovém ladění.

Šéf Opery Národního divadla Petr Kofroň, který Novou zemi hudebně nastudoval, chce tímto způsobem v letošním Roce české hudby upozornit právě na autora, jenž byl zvláštním samorostem. „Hába vždycky stál tak trochu mimo. Se svými čtvrttóny i svým vztahem k socialismu byl podezřelý všem režimům,“ poznamenává.

Nejznámějším Hábovým dílem je čtvrttónová opera Matka, která měla premiéru ve Velké opeře (dnešní Státní opeře) 5. května v roce 1947, tedy v době, kdy byl skladatel jejím ředitelem.

Na rozdíl od Matky je Nová země zkomponovaná „standardně“, v půltónech. Předlohou pro libreto Ferdinanda Pujmana byla povídka ruského prozaika Fjodora Gladkova napsaná po jeho návštěvě komuny Avangard na Ukrajině v roce 1928.

Opera se nevyhýbá extrémně naturalistickým scénám. Byl to právě námět, zabývající se kolektivizací a hladomorem, který znemožnil veřejné uvedení, a to jak ve třicátých letech, tak po komunistickém puči. Nejdříve panovaly pochybnosti o vhodnosti obhajoby kolektivizace zemědělství či hudební citace budovatelské Internacionály a po roce 1948 nechtěli komunisté otevřeně mluvit o hladomoru na Ukrajině s miliony obětí.

Sestřelí letadlo

Opera odráží z dnešního pohledu naivní postoje československé předválečné avantgardy, do níž Hába patřil. Ta byla totiž převážně levicově orientovaná. Dramaturg Ondřej Hučín však upozorňuje, že v době, kdy Nová země vznikla, se v Československu ještě nevědělo, že ukrajinský hladomor byl genocidou řízenou z Moskvy. „Hába s Pujmanem nebyli žádní fanatici,“ podotýká.

Pro Čecha může být překvapivé vyznění libreta, totiž že před hladomorem zachránila Ukrajinu právě kolektivizace.

S touto skutečností se chtěl vyrovnat i režisér Miroslav Bambušek. „Pokusíme se zpřítomnit téma, které je v opeře potlačeno, tedy souvislosti hladomoru na Ukrajině s kolektivizační politikou. Výchozí situací inscenace bude sestřelení letadla nad Ukrajinou. Z něho se zachrání šest turistů, kteří zakusí to, co zakoušeli lidé v této zemi za velkého hladomoru. Dějiny se opakují,“ vysvětluje režisér.

V inscenaci, k níž scénu a kostýmy navrhla Jana Preková, vystoupí například pěvci Pavol Remenár, Lucie Hilscherová nebo Josef Moravec.



Témata: Zemědělství




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.