Deska, jež patrně obstojí i ve srovnání s muzikou megahvězdné zpěvačky Norah Jones a na které Jana Kirschner pracovala se světoznámým producentem Rossem Cullumem, nabízí jedenáct písní z její dílny.
Vydavatelé desku chrání před kopírováním a zatím poskytli k poslechu pouze úryvky skladeb. Přesto je z nich poznat, že by se deska mohla uchytit i na americkém trhu, dvě písně by se dokonce uplatnily na scéně moderní folkové, možná i countryové hudby.
První část ukázek z alba Shine najdete ve speciální příloze na adrese www.idnes.cz/kirschner
Ale to není převažující dojem z desky, která působí velmi vyrovnaně, přirozeně. Stylové příměsi včetně folkrocku slouží spíš k navození atmosféry, již vytváří hlavně hlas Jany Kirschner. Jemu se vše podřizuje.
Nástroje včetně bicích nebo kláves spíše našlapují, vzdušná aranžmá dávají prostor každému tónu. Jana Kirschner nikam nespěchá, přitom i nejpomalejší skladby, plynoucí zvolna jako řeka zákrutami, mají jakousi tichou vnitřní dynamiku. Ta udržuje posluchače v trvalé pozornosti i napětí.
Mezi řekou a sluncem
Album začíná písní Another Day, která byla vybrána jako singl na evropský trh. Uvolněnému hlasu Jany Kirschner přitakává doprovod bicích a kytary, příjemná melodie okamžitě vystupuje z nahrávky utkané z jemných tónů.
Další skladbu už pozornější posluchači znají, zpěvačka ji představila koncem února v televizním pořadu Česká Miss 2007, začátkem tohoto týdne byla uvolněna pro prodej v internetových obchodech.
Shine je hit, efektní skladba, která bystře šlape, zároveň si udržuje ležérní, průzračnou náladu. Folkaři a posluchači country možná zbystří u následující velmi romantické písně River.
Vyprávěný příběh se slovy "vezmi mě k řece" má naléhavý, krásně zpěvný refrén, který Jana Kirschner servíruje čistými tóny. River je vláčná, náladová skladba, plná touhy a očekávání, emotivní song s obrovským nábojem.
Následuje skladba Sun, snad nejmalebnější na albu. Uvádí ji zvonivá kytara, zpěvačka okamžitě navodí prosluněnou náladu. Všechny tóny jakoby září. Píseň pracuje se znělou vokální krásou, rozprostřenou ve výškách, možná až někde na blankytné obloze.
Proti tomu se píseň Where Did You Go usadí spíš při zemi - bicí jenom šustí, muzikanti si více pohrávají s tóny, nástroje našlapují pružně jako kočka, zatímco zpěvačka zvolna vypráví. Hudba je provzdušněná, je slyšet každý přesně odměřený tón.
Jana Kirschner si může dovolit i prostou, hudebně úspornou skladbu Simple Song. Stačí pomalé tempo, které v sobě hromadí napětí, baladická melodie, dramatičnost písně je vytvořena i z kontrastu tónů a ticha.
Ve druhé polovině desky se objeví další potenciální hit Sometimes, který se lehce dotýká jazzu a zároveň má chytlavý refrén vystavěný v takřka beatlesovské melodii. Jana Kirschner zpívá, že člověk se někdy cítí jako malé dítě, jindy osaměle, někdy je těžko, jindy dobře. Z volných temp vystupují tóny kytar, přesné a znělé.
Závěrečná skladba Finally má větší hudební tlak i pružnost, v tempech připomíná houpačku, line se opět v náladově uvolněném duchu, přizdobena sborovými hlasy. I úryvky z alba Shine dávají tušit, že Jana Kirschner se posunula do jiného hudebního světa, jemuž mohou porozumět posluchači v kterékoli zemi.
V její hudbě nepůjde ani tak o styl nebo prolínání žánrů, ale o celkové náladové obrazy, prezentované s obrovskou lehkostí. To nejpozoruhodnější je zpěvaččin hlas, jenž zní klidně a prozařuje písně i zevnitř. Skutečně jako sluneční svit.
