Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Albertina přináší krásu na papíru. Zve na Degase, Maneta i Gauguina

  15:08aktualizováno  15:08
Více než dvě stovky kreseb, pastelů a akvarelů od slavných impresionistů a postimpresionistů představuje od února do 13. května vídeňská Albertina.

Pierre-Auguste Renoir: Nahé při koupání a hře s krabem (ca. 1897-1900, sbírka Jeana Bonna, Ženeva) | foto: © Patrick Goetelen, Ženeva

Návštěvníkům nabízí bílá ženská těla Edgara Degase vyvedená pastelem, kytice kosatců a zlatého deště, které Édouard Manet zachytil na papíře jemnou technikou akvarelu, a nechybějí ani exotické ostrovní krásky Paula Gauguina, jež jsou zachycené v dramatickém kvaši. A najdeme tu i techniku koláže.

Nejen něžné tanečnice

Edgar Degas: Harlekýn a Kolombína (1886, Vídeň)

Edgar Degas: Harlekýn a Kolombína (1886, Vídeň)

Výstava s názvem Impresionismus - Pastely, akvarely, kresby navazuje na velkou přehlídku před třemi lety, na které bylo možné vidět více než stovku nejslavnějších impresionistických maleb. Nesla titul Jak se světlo dostane na plátno. Ta letošní je sice početně o něco rozsáhlejší, co do použité techniky však komornější - žádné plátno zde totiž návštěvník nenajde.

"Práce na papíru mají v tvorbě impresionistů významné postavení, a na to jsme chtěli upozornit. Právě mezi umělci z éry impresionismu a postimpresionismu dosáhla kresba důstojného a rovnoprávného postavení, které se stalo směrodatným pro modernu," uvádí Albertina.

Avšak zatímco malby jako například slavný Dojem, vycházející slunce (1873) Clauda Moneta, Houpačka (1876) Pierre-Augusta Renoira nebo temný Bulvár Montmartre v noci (1897) Camilla Pissarra zná téměř každý, jejich neméně významné kresby a pastely zůstávají v pozadí. A to přesto, že mezi prvními díly impresionismu na osmi pařížských výstavách mezi lety 1874 a 1886 byly téměř z poloviny práce na papíru.

Edgar Degas: Opona (1880, sbírka Paul Mellonových)

Edgar Degas: Opona (1880, sbírka Paul Mellonových)

Kresba tedy rozhodně neznamenala pro impresionisty jen nějakou doprovodnou techniku. I když byla samozřejmě často součástí přípravného procesu na malbu, umělci nakonec nezřídka docházeli k této technice jako k výslednému uměleckému produktu. Například Edgar Degas, který zpočátku používal kresbu také především pro přípravné skici svých historických obrazů a portrétů, se od osmdesátých let stále více přikláněl k pastelu a jeho slavné tanečnice, ženy v koupeli, ale i krajiny nakreslil právě jím.

Z výstavy Impresionismus

Edgar Degas: Žena ve vaně (Tate, odkázala  A.F. Kesslerová, 1983)

Edgar Degas: Žena ve vaně (Tate, odkázala A.F. Kesslerová, 1983)

Paul Cézanne: Stromořadí (1877-80, soukromá sbírka)

Paul Cézanne: Stromořadí (1877-80, soukromá sbírka)

Edouard Manet: Studie květin (1880, Albertina, Vídeň)

Edouard Manet: Studie květin (1880, Albertina, Vídeň)

Paul Cézanne: Klidný život s kousky melounu (1900 nadace Beyeler)

Paul Cézanne: Klidný život s kousky melounu (1900 nadace Beyeler)

Zobrazit fotogalerii

"Zásluhou těchto umělců se kresba, která byla do té doby vnímána sekundárně jako přípravný studijní materiál, dočkala rovněž primární funkce, byla povýšena na celistvé a samostatné umělecké dílo. Hierarchické rozdělení malby a kresby, které bylo zavedeno už v dobách renesance, zaniklo právě díky impresionismu," připomíná Albertina.

Impresionisté tedy nedali základ "pouze" modernímu umění, ale rehabilitovali i kresbu. Měl to být posměšek Ostatně už jejich první výstava v roce 1874, která se konala v domě fotografa Félixe Nadara na pařížském Boulevardu kapucínek a představila více než 160 obrazů, způsobila poprask.

Třicet umělců se zcela odchýlilo od zavedeného vkusu: nehledali krásu ideální, ale skutečnou. A od novináře Louise Leroye si vysloužili posměšné pojmenování "impresionisté", které se jim nakonec tak zalíbilo, že je začali používat jako své oficiální pojmenování. I přesto, že zmíněný novinář ve svém článku pobouřeně psal o jejich obrazech jako o odporných mazanicích...

Claude Monet: Most Waterloo, Londýn (1901, sbírka nadace Triton, Nizozemsko)

Claude Monet: Most Waterloo, Londýn (1901, sbírka nadace Triton, Nizozemsko)

Výstava v Albertině je vlastně v mezinárodním měřítku prvním pokusem uchopit komplexně impresionisty jako kreslíře. Velkoryse pojatá přehlídka tak přibližuje jejich rozmanité techniky, odhaluje způsoby, jakými zkoumali vztah mezi malbou a kresbou. Ať už šlo o zmíněné Degasovy pastely, Cézannovy akvarely, perokresby Van Gogha nebo díla ToulouseLautreca, vše je možné ve Vídni zhlédnout. Albertina výstavu sestavila hlavně z vlastních sbírek. Vstupné je 11 eur.



Témata: Umělec




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.